Komentář, na který odpovídáte
terez & curtis: ~ 1/1 trénink na lonži (cval) ~
Šla jsem do haly. Zastavila jsem se u dveří do haly, které byly otevřené a uprostřed haly byla zrovna Jennifer, která v ruce měla lonžku a bič. „Tak jsem tu.“ Zavolala jsem na ni a vyšla jsem do haly.
„Vidím. Už jdu zavřít ať nás tu nikdo neruší.“ Usmála se a šla rychlejším krokem k nám. Já v klidu šla do X. „Zatím si nasedni, protáhni si ho v kroku a klusu. Pak tě vezmu na lonž a budeme společně cválat! Když ti to půjde, tak zkusíme i po hale, ano.“ Usmála se. V duši jsem se zaradovala, že konečně budu moct cválat. Došla jsem tedy do X, kde jsem si dotáhla, stáhla třmeny a zapnula jsem mu podbradní řemínek a pak pomocí schůdků jsem vyšplhala do sedla.
„Šikovná chlapec.“ Pohladila jsem ho po krku a automaticky ho pobídla do kroku – stiskla holeně, zhoupla se v sedle, nabídla mu otěže. Curtis hezky vyšel a nechala jsem ho tak na zahozené otěže. Automaticky jsem propnula paty dolů, špičky ke koni, ramena dolů a koukala jsem před sebe, ruce jsem se snažila mít uvolněné, ale ohnuté v lokti a opřené o přední rozsochu. Co jeho krok, to má pobídka. Cítila jsem, jak Curtis je dopředný a aktivní, což bylo dobře, hlavu měl skloněnou dolů.
„Lepší ten sed. Špičky ke koni.“ Okamžitě jsem se snažila špičky strčit co nejblíže ke koni a snažila jsem se, aby mé holeně byly v jedné linii s kyčlí a ramenem. „Ano super.“ Usmála se. „Jednou velký kruh.“ Přikázala Jennifer. Připravila jsem si sed na velký kruh – vnitřní noha zůstala na podbřišníku, druhá tedy vnější šla mírně za podbřišník, podívala jsem se do směru kruhu a tím přenesla váhu na vnitřní sedací kost, vnitřní otěží jsem si hrála přes poloviční zádrž. Curtis se hezky otočil hlavu do směru a hezky se přistavil. Vnitřní nohou jsem se ho snažila vytlačit ven, ale vnější jsem si ho hlídala, aby nešel zas tak daleko. „Lepší. Teď na druhé půlce haly, tak také jednou velký kruh.“ Usmála se. Projela jsem tedy normálně dlouhou stěnu a poté zase v půlce krátké stěny, kde začíná kruh jsem si sed připravila na velký kruh. Curtis ho šel hezky i když byl na volné otěže, tak kruh byl podle mě skvělý. Jednou jsem projela halu, aniž bych měla nějaký cvik. „Vlnovka o třech obloucích!“ Opět zavelela Jennifer. Kývla jsem a pomalu si připravila na to, jak to pojedu. V čas měnit nohy, aby se mi Curtis ohnul do správného směru. „Super, v kroku ti to jde. Pak to zkusíme i v klusu, ano.“ Usmála se. „Tak v rohu malý kruh.“ Opět nám nařídila Jennifer. Kousek před rohem jsem si připravila sed na kruh jenom s rozdílem, že jsem si hrála víc s otěží, aby se Curtis lépe ohnul. Bylo poznat, že není ještě dostatečně naohýbaný, a tak to bylo o trošku horší. „Umí lepší. Tak, znáš od stěny ke stěně?“ Zeptala se Jennifer a já přikývla. „Super, tak zkus ještě to. Mohlo by to pomoct ať se ohne trošku lépe.“ Usmála se. Najela jsem tedy na dlouhou stěnu a zkusila daný cvik, Curtis reagoval lépe. „Lepší. Tak ještě jednou ten malý kruh.“ Opět jsem se rozhodla ho jet v rohu. Kousek před rohem jsem si připravila sed a Curtise na kruh. Už jsem cítila, že se přistavuje lépe. „Je to lepší. Tak obloukem změnit směr, můžeš ho jet v rohu, ať to máš lehčí.“ Usmála se Jennifer. Dojela jsem tedy do dalšího rohu, kousek před rohem jsem si připravovala na to, že pojedeme obloukem změnit směr – takže jsem si myslela na to, že v čas budu muset změnit nohy, aby Curtis nešel znovu malý kruh. I přesto, že to bylo kostrbaté, tak se nám to povedlo a Curtis změnil směr. „Super. 
“ Usmála se a já pokračovala v objetí haly. „Jeden velký kruh.“ Usmála se Jennifer. Opět jsem ještě před tím, než jsem najela na kruh si srovnala sed. „Ale co ty paty. Dej je dolů!“ Zavolala na mě Jennifer. Snažila jsem se protlačit paty co nejníže mi to šlo. Snažila jsem se projet co nejlépe ten kruh a doufala, že to i Jennifer ocení. „Lepší. Na druhé straně haly to samé, ano. Jeden velký kruh.“ Usmála se znovu Jennifer. Přistavěla jsem si postupně Curtise, aby se připravil na kruh. Opět to prošel hezky. „Super. Vlnovka o třech obloucích.“ Znovu vlnovka. To dáme. Musela jsem myslet na to, že musím v čas měnit nohy.
Byla jsem ráda, že jsem dojela tu vlnovku. „Malý kruh.“ Přikývla jsem a v rohu jsem se snažila udělat co nejlépe malý kruh. Víc jsem si Curtise ohnula, aby vyjel lépe ten kruh. „Lepší. Zkus si s ním i takhle na té otěži hrát. Lépe se ti přistaví a bude s tebou i lépe spolupracovat. Zkus ještě od stěny ke stěně, ať to má na obě ruce stejné.“ Usmála se. Najela jsem na dlouhou stěnu a zkusila od stěny ke stěně. Šlo to snad dobře nebo aspoň tak jsem to cítila, že to je v pohodě. „Super. Tak lehký klus.“ Stiskla jsem holeně, zhoupla se v sedle, nabídla mu otěž. Curtis hned hezky vyšel dopředu. „Bude to rychlé. Takže jeden velký kruh.“ Najela jsem na velký kruh – přistavěla jsem si ho k vnitřní ruce, čím se mi lépe ohnul na kruh a projel ho lépe. „Tak je lepší. Jeden velký kruh na druhé straně haly.“ Usmála se. Dojela jsem jeden kruh, projela dlouhou stěnu. „Lépe ho pobízej. Umí lepší klus.“ Usmála se. Stiskla jsem víc holeně, když jsem dosedla a hned jsem cítila, že Curtis přidal do kroku. Dojela jsem opět na kruh. Snažila jsem se ho opět přistavět k vnitřní ruce, aby ho zase dobře projel. „Super. Po dojetí si ho vem pomalu na otěž.“ Usmála se.
Dojela jsem velký kruh a pomalu a postupně jsem si brala Curtise. „Pobízej ho, bude ti pak lépe chodit i u toho, když si ho bereš na otěž.“ Stiskla jsem holeně a vzala si ho lépe na otěž. Skutečně to bylo lepší. „Ano, lepší. Vlnovka o třech obloucích v pracovním sedu.“ Usmála se. „Snaž se, aby trochu zkrátil krok a malinko podsadil. Chci tím říct, abys sis hrála s otěží přes poloviční zádrž.“ Když jsem se blížila k půlce krátké stěny, sedla jsem si do sedla a pomalu si hrála s otěžemi přes poloviční zádrž. „Uvolni se, pořád ti jde moc rychle. Stiskni holeně, aby ti trochu zpomalil, ale pořád si hraj s tou otěží, aby ti nezastavil.“ Snažila jsem se uvolnit co nejlépe to šlo, stiskla holeně, ale toho si hrála s otěží. „Ano, lepší.“ Pomalu jsem projela vlnovku, kterou Curtis podle mě zvládnul bravurně. „Jednou ze středu jízdárny s prodlouženým klusem. Takže zvýšíš pobídku nohou, ale budeš vysedat pořád stejně, chápeš.“ Přikývla. Najela jsem na ze středu jízdárny a pomalu se připravovala na to, že bude klus prodloužený. „Hraj si s otěží.“ Znovu jsem si pohrála s otěží a najednou Curtis lépe přilnul na otěž. „Ano, mnohem lepší. Diagonálou změnit směr v pracovním klusu.“ Usmála se. Když jsem se blížila pomalu jsem si zase sedla do sedla, snažila se co nejlépe uvolnit, aby to nějak vypadalo k světu. Opět jsem projela jednou celou halu, Curtis si u toho stihnul několikrát odfrknout. „Jednou velký kruh.“ Najela jsem si v klidu na velký kruh, přistavěla si ho k vnější ruce více, aby projel ten kruh co nejlépe to šlo. „Lepší, ale snaž se ho mít pořád přistavěného dovnitř.“ Přikývla jsem. „Jeden velký kruh na druhé straně haly.“ Usmála se. Snažila jsem se ho mít pořád přistavěného dovnitř, jak mi říkala Jennifer. Na kruhu jsem se ho stále snažila mít přistavěného dovnitř. „Vytlač si ho tou vnitřní nohou.“ Stiskla jsem holen, aby se Curtis víc vytlačil ven. „Lepší. Vlnovka o třech obloucích. Nezapomeň, kdy si máš přesednout.“ Přikývla jsem. Najela jsem v klidu na vlnovku, v čas si přesedla a změnila nohy, aby se ohnul. Curtis hezky zareagoval. „Ano, super. Tak od stěny ke stěně v pracovním klusu.“ Usmála se. Před tím, než jsem jela na od stěny ke stěně jsem si sedla pořádně do sedla, uvolnila se, ale zvýšila svoji pobídku. „Ano, super. Jenom uvolni ty ruce.“ Snažila jsem se uvolnit ruce. „Super, tak krok. Zkontroluj sedlo, necháme ho vydechnout a potom si tě vezmu na lonž a budeme cválat. Když ti to půjde tak ještě na konci si zacváláš na celou halu, ano.“ Usmála se. Zasedla jsem do sedla, zaklonila se, stiskla holeně a malinko zatáhla za otěže. Curtis okamžitě zpomalil do kroku. Pohladila jsem ho po krku a pak si zkontrolovala to, jestli nepotřebuje dotáhnout. Ne, nepotřebovala. Nechala jsem si ho stále na otěži, aby to nebral, že je konec. Po chvíli jsem si změnila směr, aby to měl vyrovnané. „Tak vyndej si nohy ze třmenů, přehoď je přes krk a pojď ke mně.“ Usmála se. Vyndala jsem si nohy ze třmenů, které jsem si přehodila přes krk a poté šla hned k Jennifer. „Neboj, bude to jenom na cval, aby sis zvykla. Naučila se ho pobízet, zpomalovat a tak.“ Usmála se, připnula lonž a já opět pobídla Curtise do kroku. „Klidně ať je kruh větší. Nejde mi teď o to, abych ho pobízela ze země já. Pokud ti bude stávkovat a nebude chtít jít do cvalu tak ti pomůžu, ale jinak se snaž, aby ta pobídka byla od tebe.“ Pohladila jsem Curtise po krku. „Tak, zahoď mu teď i otěž, jestli chceš, tak můžeš na nich udělat uzel, ale můžeš je držet. Klidně se drž teď za rozsochu, ale pak až budeš cválat sama, tak už se ji držet nebude, ano.“ Usmála se. Radši jsem si ty otěže nechala v rukou. „Tak pobídka do cvalu. Jednoduchá jako když zatáčíš. Vnitřní noha na podbřišníku, vnější mírně za podbřišníkem, stiskneš holeně a zhoupneš se v sedle. Jednoduché, že? 
“ Já přikývla. „Do klusu a potom co nejdříve do cvalu, ano. Až budeš teda připravená do toho cvalu“ Usmála se. Pobídla jsem ho do klusu, co bylo jednoduché a Curtis hezky reagoval. Snažila jsem se trochu uklidnit před tím, než se dostanu do cvalu. Sedla jsem si do sedle, vnitřní nohu jsem nechala na podbřišníku, vnější jsem dala mírně za podbřišník, stiskla je a zhoupla se v sedle. Curtis jenom zrychlil klus. Zkusila jsem to ještě jednou. Opět bez úspěchu. „Zesil svoji pobídku.“ Poradila mi Jennifer. Zesílila jsem pobídku a bylo to. „Super. Zakloň se a užívej si to. Jdi jeho pohybem. Nohy uvolni a koukej před sebe.“ Bylo toho na mě až moc, ale snažila se co nejvíce vyhovět požadavkům Jennifer. „Lepší. Pobízej ho.“ Stiskla jsem holeně a cítila jsem, jak se pode mnou probudila nějaký drak, který dlouho spal. „Lepší. Klus!“ Zaklonila jsem se, stiskla co nejlépe holeně a pomocí otěží, za které jsem trochu zatáhla se ho snažila zpomalit do klusu. Curtis hned reagoval. „Super. Šlo vám to. Ještě zkusíme jednou na tuhle ruku a pak přejdeme na druhou, ano.“ Usmála se. „Neboj až pojedeš sama, tak budeš moct jet i se třmeny.“ Usmála se. Pohladila jsem ho po krku a Curtis si odfrknul. „Je vidět, že i on rád protáhnul, když byl už takhle dlouho v klusu. “ Zasmála se. „Jdeme na to znovu?“ Já udýchaně přikývla. „Až budeš připravená, tak ho pobídni ano. 
“ Mrkla na mě. Vnitřní holeň na podbřišníku, vnější za podbřišníkem, stiskla holeně, zhoupla se v sedle, a i na zahozené otěži jsem mu ji teď nabídla. Curtis už najednou lépe reagoval a naskočil. „Lepší, zesil trošku pobídku.“ Stiskla jsem trošku víc holeně a Curtis opět lépe poslechl. Stihnul si u toho i odfrknul. Uvolnila jsem se co nejvíce to šlo a snažila se koukat před sebe, v hlavě jsem si opakovala to, že na zemi nic nenajdu. „Uvolni ty nožky lépe nebo je spíš dolů, teď když nemáš ty třmeny, tak se ti to bude hodit.“ Usmála se. Spustila jsem nohy dolů a najednou jsem cítila, že se mi sedí lépe, a i Curtis šel lépe. „Klus!“ Stiskla jsem holeně, zaklonila jsem se, malinko zatáhla za otěže. Curtis zpomalil postupně do klusu. „Krok!“ Znovu jsem se snažila ho zpomalit do kroku a Curtis reagoval podle mě perfektně.
„Šikovný hoch.“ Pohladila jsem ho po krku a Curtis si hned sklonil hlavu dolu. Odfrknul si.
„Necháme ho oddechnout a pak zkusíme na druhou ruku, ano. Je vidět, že začátku budeš s ním bojovat, ale jakmile se do toho dostane, tak bude pracovat super. Čím víc budete takhle pracovat, tak pak už ti bude naskakovat lépe. Vždyť už to takhle vidíš v klusu. “ Usmála se.
Za chvíli jsem se zastavila u Jennifer, přepnula na druhou ruku na lonž a mohla jsem zkoušet cválat na druhou ruku. Opět chvíli v klusu a u toho si Curtis stihnul pohazovat hlavou. „Neboj se, on se zklidní. Jenom už chce do cvalu. Počkej až se zklidní a pak ho teprve pobídni.“ Moc dlouho to netrvalo. Opět jsem si připravovala sed na cval. Curtis hezky zareagoval a naskočil. „Vidíš? Už se do toho jednou dostal a už by cválal pořád. “ Zasmála se. „Uvolni se zase.“ Poradila mi. Uvolnila jsem se.
Po chvíli jsem opět přešla na chvíli do klusu, abych si vydechla teda oba si vydechli. Znovu jsem se opět dostala do cvalu. Už to bylo mnohem lepší. Postupně jsem přecházela do kroku. „Tak vem si třmeny a já ti mezitím vysvětlím co je kontracval. Teď už bude stejně konec, tak chci, abys ho nacválala. Jenom dlouhou cenu, příště určitě půjdeš celou, ale pro teď vám bude stačit tohle. “ Usmála se. „Takže kontracval. Cval, kdy kůň cválá na špatnou nohu. Jak víš, tak máme vnější a vnitřní stranu, ruku. Kontracval je tedy cval, kdy kůň cválá na vnější nohu. Je problém v tom, že když cválá na špatnou nohu a byla by třeba nějaká zatáčka, která by klouzala, tak byste mohli oba spadnout, je tedy důležité jak v hala, jízdárně, ale i venku na jakou nohu cváláš. Samozřejmě, že venku když je rovinka, tak je to víceméně jedno, ale když jsou zatáčky, tak vždy musí to být na vnitřní nohu. Chápeme se? Pokud někdy budeš dělat drezůru, tak v určitém stupni kůň musí cválat kontra, ale teď ti neřeknu v jakém.“ Podrbala se na hlavě. „V klidu si naklusej, v rohu si zkus nacválat aby ti naskočil na dobrou nohu, ano. I kdyby nacválal špatně, tak to teď neřeš. Jenom po tobě chci, aby ti naskočil, jestli chápeš pobídku a on na tebe reaguje.“ Přikývla jsem. V klidu jsem si naklusala, vzala jsem si ho postupně na otěž, aby se mi lépe ovládal. Chvíli jsem v klusu držela, aby to nebylo hned šup šup. Před rohem jsem si sedla do sedla, vnější nohu dala mírně za podbřišník, vnitřní nechala na podbřišníku, podívala jsem se do směru oblouku, malinko si hrála vnitřní otěží a vnitřní nohu jsem zesílila pobídku, aby mi naskočil dobře. Curtis zavrtěl mírně hlavou, ale hned na to skočil do cvalu. „Super! Malinko se zakloň vytírej sedlo a malinko ho pobízej.“ Usmála se. „Jde ti dobře, takže to je dobře.“ Projela jsem celou dlouhou stěnu, projela roh a pak postupně zpomalila do klusu. „Jednou objet halu, pak změn ruku, a to samé ano.“ Usmála se. Změnila jsem přes půl jízdárny směr a objela jednou halu. Pak jsem si opět pomalu připravila na to, že budeme cválat. Curtis mi hezky naskočil. „Před rohem ať ti jde už klusem! Jde ti kontra, tak ať se vám něco nestane!“ Kývla jsem a už zhruba v půlce dlouhé stěny jsem se ho snažila brzdit do klusu. Nejdříve se Curtisovi nechtělo, ale zvýšila jsem pobídku, a to už poslechl. „Vyklusej ho na volné otěži na jednu a pak druhou ruku, pak vykrokovat a pro dnešek hotovo!“ Usmála se Jennifer a začala pomalu smotávat lonž. Zahodila jsem otěž a nechala Curtise, aby se natáhnul.
„Šikovný chlapec.“ Pochválila jsem ho slovně. Změnila jsem si směr, a ještě vyklusala na druhou ruku. Bylo vidět, že je rád, že tohle „mučení“ už konečně končí. Přešla jsem postupně do kroku a Curtis si několikrát odfrknul. Vyhodila jsem si nohy ze třmenů. V klidu jsem si ho vykrokovala a poté jsem v X sesedla, povolila jsem mu sedlo, rozepnula jsem mu úplně podbradní řemínek a vytáhla třmeny.
„Moc vám to šlo. Myslím si, že pro tenhle týden máte hotovo. Ne, že tě uvidím, že chceš po mně další trénink. “ Zasmála se. Poté jsme společně odešli z haly.