Komentář, na který odpovídáte
nell a clementine: LEVEL 1 – PŘECHODY Z KROKU DO KLUSU (A OPAČNĚ) 3/3
„Dveře!“ Ohlásila jsem se s Clemčou a po vyzvání jsem vstoupila do jízdárny. Dneska už je to v pořadí náš třetí trénink aspoň myslím. Včera jsme si s Clemčou dali trošku do těla v podobě plavení a já toho mám tak akorát no. Ale trénovat se musí no…
„Tak, dneska si vyzkoušíte přechody z kroku do klusu a obráceně. Jak se pobízí do klusu už víš. Při přechodu do nižšího chodu jednoduše přestaneš pobízet a klesneš hlasem. Koně jsou naučeni na hlasové pobídky, takže to by mělo jít snadno. Tak do toho!“ Pobídl mě Bjorn. Usmála jsem se, stáhla jsem třmeny a vyhoupla se do sedla. Upravila jsem se v sedle tak, aby tělo tvořilo jednu přímku. Dávala jsem si pozor, abych měla špičky u koně a třmen měla v první třetině chodidla.
„Tak, dejte si dvě kolečka kolem jízdárny v kroku,“ zazněl pokyn. „Krok!“ Vyslovila jsem hlasovou pobídku a lehce mlaskla. Kobylka hned vykročila do kroku, načež jsem ji mohutně pochválila. Jooo, včerejší menší trénink v jiném prostředí nám opravdu prospěl, jak se zdá. Zatímco Clemča chodila v kroku, já se snažila hlídat, aby mi moc neusínala a nezpomalovala. Prostě aby šla aktivně. Když jsme se blížily k rohu, přiložila jsem kobče otěž ke krku a natočila mírně ramena ve směru, kam jsem chtěla provést obrat. Pak jsem se zase ponořila do myšlenek a vzpomínání. Nevím proč, prostě na mě jaksi padla nostalgická nálada a melancholie. Sice u tréninku se má člověk soustředit na koně, ale nějak jsem se nemohla dneska soustředit. Naštěstí kobča trhla prudce hlavou a tím mě vrátila do reality. „Hodná, klid holka!“ Promluvila jsem na ní, aby se uklidnila. Možná ji kolem hlavy proletěla moucha nebo něco takového. Hmm, chtělo by to zapracovat na nějakých bubácích. To můžu zítra třeba. A taky b procházka neuškodila.
„Tak, teď ji pobídni do klusu,“ Kývla jsem, když jsme dojeli s kobčou k němu a stále krokující Clemču jsem vyzvala na klus. „Tak, klus!“ Pověděla jsem a mlaskla. Po chvíli kobča naklusala. Chvíli mi trvalo, než jsem našla rytmus, ale pak jsem se chytla. „Zkus lehký a pak stehení!“ Ozval se Bjorn. Počkala jsem, až mě klisna nadnese a jakmile se tak stalo, tak jsem zvedla zadek a začala jsem vysedávat.
Takto jsem byla nějakou dobu a pak jsem přešla do stehenního. „Teď krok a pak zastavení!“ Zvýšil hlas Bjorn, jelikož jsme byli na druhé straně jízdárny. Ještě chvíli jsem klusala a pak jsem opět použila hlasovou pobídku „Kroook!“ A u toho jsem snížila intonaci hlasu. Klisna vzápětí přešla do kroku. Nechala jsem ji chvíli krokovat a pak jsem ji zastavila a to tak, že jsem přestala pobízet, ztuhla jsem s rukou a ztuhla v kříži. „Tak, dneska to stačilo! Výborně! Šlo Vám to dobře!“ Odpověděl Bjorn, rozloučil se a odešel. Já sesedla z koně, vytáhla otěže a odvedla Clementine do boxu.