Komentář, na který odpovídáte
annie + sun valley: Povinný trénink s trenérem (level 1, 3/3)
„Dveře,“oznámila jsem svůj vstup, kdyby náhodou někdo byl vevnitř. „Vstupte,“ozvalo se zevnitř. Otevřela jsem do haly a vešla společně se Sunnym, který nedočkavě doposud stepoval před halou. Uvnitř pobíhal Björn od stěny ke stěně a uklízel kavalety, které byly na hale rozmístěné. „Ahoj Annie, ty chceš dneska zase trénovat? Myslel jsem, že po zbytek dne už budu mít pohov, ale rád si udělám čas ještě na tebe,“usmál se na mě a vzal jednu kavaletu a začal ji odklízet. Jen jsem nad tím pokrčila rameny. Chtěla jsem sice pracovat se svým koníkem sama, ale pod dohledem si budu stejnak jistější. Jinak mi bylo blbé jeho (ne)nabídku nepřijmout.
Nic jsem nahlas neřekla, stáhla jsem třmeny, dotáhla podbřišník o dvě dírky, nandala si helmu a vložila levou nohu do levého třmenu. Vyhoupla jsem se do sedla, pravou nohu umístila do třmenu. V hlavě jsem si opakovala všechny chyby a chybky, které jsem dosud udělala.
„Super, jsi už připravená,“promluvil na mě opět Björn. Ani jsem si nevšimla, že už odklidil prostor. Ehm ne, nejsem tak totálně mimo, prostě jsem jen přemýšlela no.. Třmeny jsem si na nohou poposunula tak, aby byly v první třetině chodidla. Tedy tam, kde je bota nejširší. Prošlápla jsem paty a špičky namířila ke koni. A ačkoliv je to zvláštní, tohle mi už nedělá takový problem. Když stojí..
„Tak jo, nejprve ho rozejdi. První vždy probíhá co?“položil mi zcela primitivní otázku. Musela jsem se pousmát, jsem jak malé děcko. „Opracování přece,“odpověděla jsem s úsměvem. Björn jen pokýval hlavou a ukázal mi palec nahoru, pak dodal: „Výborně. Koník se nejprve před výkonem musí rozehřát a uvolnit, ale to jistě víš. Takže na volné otěži dvakrát po obvodu na jednu ruku, dvakrát na druhou,“zadal první úkol, zcela jednoduchý. „Krok,“pobídla jsem Valleyho zatím jenom slovně, na což však nereagoval. Zopakovala jsem to ještě jednou se zhoupnutím v sedle. Stáel tam jak přikovanej. „Tak kde to vázne?“zeptal se netrpělivě Björn. Tak jsem to zopakovala potřetí, zřetelně jsem vyslovila povel, zhoupla se v sedle a pobídla ho i holení. Tentokrát se rozešel.
Dávala jsem si pozor na sed, nechtěla jsem udělat nějakou chybu a tak jsem si vše zopakovala v hlavě; kolena lehce přitisknuta, narovnat se, paty dolů, špičky ke koni a můj zlozvyk.. koukání se dolů. V rozích jízdárny jsem vždy zatočila, jak jsem se to učila. Ruka napnutá v lokti, váhu lehce přenést na sedací kost. Pro jistotu jsem si ještě zkontrolovala držení otěží. Vše krásně bezchybně. Teda, dobrý sed se trénuje roky, o tom žádná.. Ale tohle je takové to začátečnické ‚bezchybně‘.
Když jsem dodělávala druhý obvod na jednu ruku (pravou)zapíchla jsem pohled do rohu jízdárny. Tam musím změnit směr a jet další obvody. Nakonec to šlo hladce jako po másle. Když už jsem byla ve třetí čtvrtině, Valley začal zpomalovat. „Trochu ho pobízej, ať nespí. Však on chodit umí dobře,“pokáral mě Björn. Kývla jsem na náznak souhlasu a párkrát si mlaskla a pobidla ho více holení. Pochopil a přidal. „Tak je hodný,“zašeptala jsem tiše a pohladila ho po krku.
Když už jsem zadání dokončovala, můj původně nežádaný trenér se ozval: „Nyní si zkusíme klus. Takže poslouchej,“upozornil mě a já spozorněla. „Jsem jedno velké ucho,“dodala jsem a natočila se jednou stranou k němu. „Dlouhá stěna pracovní klus, krátká a druhá dlouhá stěna lehký klus. Na konci druhé krátké stěny zastavíš, dobře?“vysvětloval a ukazoval přitom na jednotlivé stěny. Přikývla jsem a pobídla Sunnyho do klusu. Chvíli protestoval, ale poté naklusal a já se usmála. Šikovný chlapec. Pracovní klus byl v pořádku, v rohu jsem zatočila jemným zatáhnutím otěže a přenešením váhy na sedací kost. Valley bravurně zatočil. Na krátké stěně jsem začala vysedávat. První dva pokusy jsem byla úplně mimo, ale potom už jsem v rytmu koně vysedávala. I krátká stěna se chýlila ke konci, proto jsem se opět pokusila zatočit. Opět jsem to provedla správně, avšak brzo a tak jsem se Sunčoskem udělala v rohu malý kroužek, při kterém přešel do kroku. Vnitří holení jsem ho pobídla zpátky do klusu a navedla na dlouhou stěnu a začala vysedávat, tentokrát přesně rytmicky.
Na konci druhé dlouhé stěny jsem zatočila bez potíží a přejela na krátkou stěnu, kde jsem Valleyho převedla do kroku a na jejím konci zastavila. Björn se na mě nedůvěřivě podíval. „Co to tam bylo? Šup znovu a bezchybně,“rozkázal. „Ano, pane,“zasmála jsem se a valáška pobídla do kroku a nakonec do klusu, což se mi podařilo tak v první třetině dlouhé stěny, jelikož chvíli odmítal spolupracovat. Nakonec jsem to ale jinak dojela s minimálním počtem chyb. Björn se tentokrát usmál: „No vidíš, šikula.“ Pousmála jsem se a poděkovala: „Děkuju.“
„To bylo na Sunnyho,“ušklíbl se a já se hraně zamračila. „Máš pravdu, je to můj pašák,“pohladila jsem ho a obejmula kolem krku. „Hele, než se mi tu začnete pusinkovat, objeďte to ještě na druhou ruku,“zasmál se Björn a já se pousmála, otočila hnědáka a objela to samé zadání. A opět celkem slušně na nováčka. Teda Björn si myslel něco jiného: „A to koukání dolů má být jako prosím pro efekt nebo co?“ Tak jsem si to zajela ještě dvakrát, než jsem to udělala správně. „Tak dobrý, teď ještě dáme dlouhá stěna pracovní klus, krátká krok, druhá dlouhá lehký klus,“prohlásil nakonec a já přikývla. No co jiného mi zbývá. Až na třetí pobídku Sunny reagoval a rozešel se na dlouhé stěně do kroku. „A teď klus-klus,“pokračovala jsem v pobízení slovném a pomáhala jsem si holení. Nijak mě neřešil, přestože jsem se vrtělaV sedle jak nějaký červ a pochodoval dál v klidu krokem. Mlaskala jsem, vždy se zhoupla v sedle, pobízela holení, slovně.. Nic. Tak jsme dlouhou stěnu krokovali. Radši jsem ani nechtěla vidět ten Björnův naštvaný výraz. Po zatočení na krátkou už jsem začala s pobízením a na jejím konci i zatáčením. Světe div se, na druhé dlouhé se rozklusal a já začala vysedávat a myslím, že i docela dost dobře.
Druhý obvod už se mi pak povedl perfektně, podle mých představ. „Tak vykrokuj ho, pak už víš, co dělat.. Já musím jít tak ahoj a do příštího tréninku se mnou tyhle přechody budeš bezchybně zvládat, jasný?“mrknul na mě. „Jasný.“odpověděla jsem a nechala Valleyho tři obvody vykrokovat. Pak jsem ho zastavila, vyndala nohy ze třmenů a nohu přehodila přes hřbet koníka. Když už jsem stála na zemi, povolila jsem mu na nejvíc podbřišník, zajistila třmeny, sundala helmu a vyšla s ním z haly.