Komentář, na který odpovídáte
terez & curtis: ~ POVINNÝ TRÉNINK 1/3 ~ (Omlouvám se, že to dávám až druhý den, ale nějak jsem u psaní usnula, protože jsem ještě přišla z práce xd)
Přišla jsem do haly. Vrata byly již otevřeny a jen před nimi byla tyč, očividně bylo tak velké vedro, že se muselo větrat i tady. Nakoukla jsem dovnitř, kde byla jenom Jen, která seděla na jedné ze zvýšených kavalet.
„Můžu dovnitř?“ Zeptala jsem se.
„Jojo, můžeš.“ Usmála se a běžela mi naproti otevřít závoru. Pomalu jsme vešli do středu haly, kde jsem zapnula Curtisovi podbradní řemínek, dotáhla na třetí dírku, stáhla třmeny a vyhoupla jsem se do sedla. „Tak jo. Jdi na stěnu, obejdi na každou ruku třikrát halu, pak naklušeš a zase třikrát na každou ruku a potom přejdeš do zastavení a dotáhneš si ho. Měl by být už vyfouklý, takže to bude v pohodě.“ Pobídla jsem Curtise do kroku a šla s ním na stěnu. Nechala jsem ho na volné otěži, takže se mohl krásně protáhnout. „Dneska bude pro tebe důležité sed. Teď se snažíme rozehřát, aby věděl, že bude nějaká práce. Takže teď se hlavně snaž na něm udržet… V klusu to bude stejné, trochu tě budu rovnat, ale zatím tě nejdříve srovnám v kroku a pak přejdeme do klusu. Ale aby to nebyla nuda ani pro jednoho z vás, tak klusat trochu budeš, aby sis zase zvykla na jeho pohyb a jak máš vlastně v tom sedle sedět.“ Usmála se. „Tak, ale u toho můžeme si trochu zacvičit. On se hezky projde a ty se hezky na něm uvolníš. Plánuješ ještě nějaké tréninky?“
„Ano, rozhodně.“ Usmála jsem se.
„Super, tak se můžeme domluvit na dalších, protože bych ráda, když bychom spolu začali vždycky menší rozcvičkou,“ mrkla na mě, „Tak rozpaž ruce a budeš se takhle točit.“ Ukázala mi, jak to myslí. Přikývla jsem a rozpažila jsem ruce. Dělala jsem přesně to stejné, co po mně chtěla. „Super, teď půjdeš levou rukou na pravou špičku a pravou rukou na levou špičku. Tím se hezky protáhneš. Snaž se paty držet hezky dole a špičky ke koni, tím se chytneš kolenem a budeš se držet, tak jak máš a to koleny.“ Usmála se. Zkusila jsem to. Pak jsem si na povel změnila i směr pomocí půl jízdárny jak mi Jen vysvětlila. „Super. Tak, teď ti vysvětlím pobízení v klusu. I když je mi jasné, že si to pamatuješ. Tak ti to musím vysvětlit. A můžeš si vzít Curtise na otěž!“ Přikázala mi. Okamžitě jsem si ho vzala víc na otěž. „Super. Takže pobízení. Když kůň jde, tak pobízíš vždy do kroku. Stiskneš nohy, povolíš, stiskneš, povolíš. To samé v klusu, ale tam je rozdíl ten, že tam pobídneš vždy, když dosedneš. Můžeme si to zkusit v kroku, že vždy když řeknu teď, tak vysedneš a když dosedneš, pobídneš. A ještě jsem zapomněla ti vysvětlit pobídku do klusu. Hezky zasedneš, stiskneš kolena, zhoupneš se v sedle a nabídneš tak volnou otěž a Curtisovi dáš jasně najevo, že má zrychlit.“ Usmála se. „Tak zkus si to.“ Zkusila jsem to. Stiskla nohy, zhoupla si v sedle a nabídla Curtisovi otěž. Sice zrychlil, ale jenom krok. Zkusila jsem to ještě jednou. A Curtis už rovnou naklusal. „Super, příště musíš být důraznější, aby ti naklusal hned, ale to se naučíš.“ Usmála se. „Tak, vždycky když tě vyhodí ze sedla, tak ty si stoupneš do lehkého klusu. Pro dnešek ti nechám třmeny, ale jindy to zkusíme bez nich a bude se ti to pak hodit, až budeš zkoušet cval, tak pořádně sedět v sedle.“ Znovu se usmála. Snažila jsem se vysedávat, abych nijak Curtisovi na zádech nepřekážela. „Ještě ti vysvětlím zpomalení. Takže, zasedneš, ztvrdneš v zádech, zakloníš se, ale jenom malinko a zatáhneš malinko za otěže, ano.“ Přikývla jsem a zkusila.
Párkrát jsme to zkusili a Jen mě chválila. Sice tam prý pár chybiček pořád to bylo dobré. Jelikož stále bylo vedro, tak se to Jen rozhodla ukončit, tak jsem sesedla uprostřed jízdárny, povolila sedlo a šla směrem do stájí.