nell a clementine: VOLNÝ TÝDEN – UVOLNĚNÍ PŘED TERÉNEM 2/2
Dovedla jsem Clementku na venkovní jízdárnu, kde jsme měli štěstí, jelikož tam nikdo nebyl. Sluníčko pěkně svítilo, tak změna neuškodila. Vzala jsem si lonžovací bičík a připnula ji na lonžku. Postupně jsem mezi námi zvětšovala vzdálenost, až jsem byla spokojená. Mlaskla jsem a vyslala jsem ji na kruh. Klisna se rozešla krokem. Nechala jsem ji chvíli krokovat a chodila si svůj vlastní kruh. Sledovala jsem ji, aby pěkně došlapovala tam kde má. Chvíli jsem ji nechala v kroku na jednu i druhou ruku. „Klus,“ Mlaskla jsem potom a lehce ji popohnala lonžovacím bičíkem spíše, abych ji podpořila. Když naklusala, pochválila jsem ji a nechala ji hezky klusat na levou ruku. „No tak, no tak, neloudáme se,“ popohnala jsem ji, když mi to začala flákat. Opět jsem mlaskla, abych zdůraznila, že má klusat a ne to flákat. Na to Clemča nespokojeně frkla, ale když viděla, že nepovolím, přece jen začala klusat svižněji. „No vidíš holka! Šikovná!“ Pochválila jsem ji. Po chvíli jsem ji zastavila a nechala ji přijít k sobě. Přišla více než ochotně. „No copak, dneska se nám nějak nechce co?“ „Pracujete?“ Optal se Bjorn, který prošel zrovna kolem. „Ano, už budeme pomalu končit,“ „Dobře, však jsme stejně domluveni za hoďku, nepletu se.“ Pověděl spíše oznamovací větou než otázkou. „Ne,“ Odvětila jsem. Potom co odešel, jsem se opět soustředila na Clementine. „Tak holka, a jdeme znova!“ Pousmála jsem se a vyslala ji na kruh, aby začala krokovat. Rozešla se. Trošku jsem ji pobídla, aby šla energičtěji. Pak jsem vyměnila ruce a nechala ji v kroku na druhou stranu. „Klus!“ Pověděla jsem. Clementine frkla a naklusala. Hlídala jsem ji, aby klusala pěkně energicky a došlapovala pod těžiště. Ještě jsem vystřídala ruce a pak jsem sníženým hlasem zavelela do kroku. Zpomalila. Chvili jsem ji nechala v kroku, pak jsem ji zastavila a mohutně jsem ji pochválila. Došla jsem k ní a odváděla ji do boxu na další práci.