nell a clementine: VOLNÝ TÝDEN – 3/3
OPAKOVÁNÍ NAPOJENÍ + PŘÁTELSKÁ HRA-POKRAČOVÁNÍ
Vešla jsem s Clementine do kruhovky. Nejprve jsem začala tradičně, a sice napojením. Doufala jsem však, že se na mě napojí rychleji. Ale zase jsem si nechtěla dělat moc velké naděje, kdyby náhodou. Prostě jsem byla při zemi. „Jdi, kruh!“ Pleskla jsem vodítkem o koleno a pohybem ruky jsem ji vyslala na kruh. Clemča nespokojeně zafrkala a pak vyběhla na kruh. „Svižně holka,“ mlaskla jsem a nechala ji klusat kolem mě. Stačila dvě kolečka a už ke mně začala vysílat signál, že tam nemíní běhat. No, to byla docela rychlovka. Proto jsem také sklonila hlavu, natáhla směrem k ní hřbet ruky, svěsila ramena a čekala. Uslyšela jsem, že klapot kopyt ustal, ale dál nic. Tak to zkusíme znova, jednou s ní člověk nedělá PK a už to je problém Ale my se zase srovnáme. Přešla jsem k ní a popohnala ji na kruh. Clemča dala nespokojeně uši vzad, zafrkala, ale když viděla, že neustoupím, poslušně se rozklusala. Nechala jsem ji klusat a pak jsem to zkusila znova. Tentokrát už přišla. „Táák je hodnáá! Táák je to správně!“ Pochválila jsem ji a podrbala ji na kohoutku. Pak jsem si vzala tušírku, na které jsem měla sáček. Zkusmo jsem jím zašustila. Klisna stála a zvědavě stříhala ušima. Pochválila jsem ji a sáčkem se ji dotkla, nejprve zad. Trošku se po něm ohnala, tak jsem to zkusila znova. Když byl výsledek stejný, rozhodla jsem se změnit taktiku. Zkusila jsem přejíždět sáčkem svoji ruku, tak, aby to viděla, že mě sáček nějak nežere. Pak jsem se opět dotkla sáčkem nejdříve jsem zkusila plece. Kobča o dva kroky ustoupila, ale jinak byla v klidu. Pochválila jsem ji a pokračovala dále na záda. Trošku se pohla, ale jinak zůstala v klidu. „Táák je šikovná!“ Pohladila jsem ji, přicvakla vodítko a odcházela do stájí.