nell a clementine: PROCHÁZKA PO AREÁLU - VOLNÝ TÝDEN 3/3
Dneska jsem byla v Hope jen na skok, proto jsem se rozhodla vzít ji alespoň na procházku, aby ten den nepřišel úplně vniveč. I procházka je dobrá věc a nechtěla jsem svého miláčka odbýt, na to ji mám moc ráda. Je to sice ještě krátká doba, ale připadá mi, jak kdybych ji znala velmi dlouho. Ztratila jsem se v myšlenkách, zatímco jsem Clementine vedla k „našemu“ stromu. Tentokrát jsem neměla v úmyslu si pod něj sednout, ale obejít ho a jít na druhou stranu směrem k lesíku, ale ne do něj. I když mě to trochu lákalo. No, na to musíme v PK procvičit ještě nějaké bubáky a uvidíme. Pohladila jsem ji po krku a ještě jsme se procházeli. „Co Tínko, zaklušeme si?“ Navrhla jsem. „Tak pojď, klus!“ Mlaskla jsem a lehce zatáhla. „Klus!“ Klisnička naklusala a já klusala vedle ní. Po chvíli jsem ji zastavila a pochválila jí. „Tak je šikovná holka! Mooc hodná!“ Pohladila jsem ji a otočila jsem se zpátky. „Jen je škoda, že nepřibyli žádní noví členi. Ale oni příjdou! Určitě! Jen si musejí tady najít cestu. Ale kdo má rád koně, ten si to tady najde, ani nevím, jak jsem to našla já, snad někde na internetu? Nebo byl někde nějaký plakát? Už si to nepamatuji. Ale to nevadí, hlavně že jsem to našla a že mám tebe!“ Povídala jsem ji. Ani nevím proč, ale nepřišlo mi to nějak divné. Vlastně úplně normální. „Tak pojď holka, jdeme domů.“ Pobídla jsem ji a odcházeli jsme.