seola & cassio: PROCHÁZKA (VOLNÝ TÝDEN - 2/3)
,,Kam se vydáme na prochajdu co?‘‘ zeptala jsem se Cassia když jsme vycházeli ven z kruhovky. Valach nevypadal že by mi chtěl odpovědět takže jsem to prostě vzala směrem k venkovní jízdárně. Sluníčko pěkně svítilo a všechno vypadalo tak nějak zářivě. Najednou mi zapípala kapsa a já málem nadskočila úlekem. To se Cassiovi nelíbilo a připlácnul uši k hlavě připraven ochránit nás oba před jakýmkoliv nebezpečím, jenže žádný neviděl. Bylo to zvláštní vidět ho s těma ušima vzadu. Vypadal trošku hrůzostrašně, nedělal to často takže jsem nebyla vůbec zvyklá
Vytáhla jsem mobil z kapsy a vypla zvuk. Bylo to jen nějaký pitomý upozornění ani nevím čeho. Poslední dobou to pípá pořád.
Kráčeli jsme si s Cassiem po trávě, která byla celkem dost seschlá z toho vedra. Proto jsem Cassia radši zavedla zpátky na cestu která byla ve stínu a byla tam pěkná zelená tráva. Jenže cestu nám zatarasila jízdárna. ,,Co teď Cassie, přece tu jen tak nebudem stát!‘‘ řekla jsem s odhodláním nenechat se na slunce zlákat ani za milion. Otočila jsem se s Cassiem čelem vzad a vzala ho na krátkou procházku kolem venkovní kruhovky. Tam byla taky hliněná cestička. Cassio i já jsme si sluníčko užívali a schválně chodili tam kde byl stín Nakonec jsem se ale přece jen přesvědčila zavést Cassia zpět do stájí po té, co jsem jej nechala se chvilku pást.