nell a clementine: PROCHÁZKA PO AREÁLU - NEPOVINNÁ
Vyvedla jsem Clementku na ohlávce z boxu a šla jsem s ní prozkoumat další část areálu. Slunce svítilo, ale naštěstí už nebylo takové vedro, takže bylo snesitelně. Zastavila jsem se u výběhů a Clementine se zastavila vedle mě, což mě potěšilo. Nepředbíhala. Pochválila jsem jí a vykročila. Klisna vykročila také. Rozhodla jsem se zajít pod strom, který rostl dále od výběhů. Tam jsem nechala Clementine napást a sledovala koně ve výběhu a vůbec, přemýšlela o nesmrtelnosti chrousta. Pak jsem kobylku pobídla a kousek jsme zaklusaly. Cestou zpět jsem zahlédla Terez s Curtisem. „Ahoj, copak tu provádíte?“ Optala jsem se, když jsem si všimla že Curtis se dívá nedůvěřivě na hnůj. „Aha, no, tak, je to mohutná věc no. Co kdyby se něco stalo, tak je opatrný že,“ zasmála jsem se a pohladila Clementine po krku, která mi očichávala kapsy. „Ty mlsoune, já nic nemám!“ Zasmála jsem se. „No, obhlížíme tady s Clementine další části areálu.“ Pověděla jsem na Terezinu otázku. Terez pak navrhla, abychom šli k výběhům. Neměla jsem nic proti, nic mě netlačilo a bylo hezky, tak proč ne. Všimla jsem si, že Curtis se občas podíval na Clementine, ale ta na něj okázale házela bobek No jo, její krevní skupina to není?
Pak se řeč stočila na to, jak se mi líbí v klubu. Odvětila jsem, že se mi tu líbí a že doufám, že tu vydržím co nejdéle. Stejnou otázku jsem položila i Terez a dostalo se mi podobné odpovědi. Potom se Terez s Curtisem odpojily a šly si po svých. Já s Clementine ještě chvíli zůstala u výběhu a pak jsem ji zavedla směrem k boxům.