Komentář, na který odpovídáte
seola & cassio: PROCHÁZKA PO AREÁLU (1/1 - Level 1 - První seznámení)
Vyšli jsme s Cassiem ze stájí. Pevně jsem držela vodítko a dívala se kolem, kam bychom mohli vyrazit. „Tak se asi projdeme kolem výběhů, co ty na to?“ Mrkla jsem a podrbala Cassia za ušima. Valášek frkl a koukal kolem. „No joo, zvědavko, pojď…“ Usmála jsem se, mlaskla a šla pomalu k výběhům. Cassio se trošku moc tlačil na mě. „No no…“ Zamrkala jsem , zastavila a přitiskl mu ruku na plec. „Hezky ustup…“ Pousmála jsem se, kdy valášek frkl, ale ustoupil o krok odemne. „Tak a jdeme…“ Usmála jsem se a opět se vydala pomalu k výběhům. „U výběhů je hodně trávy, budeš se tam moci napást…“ Pronesla jsem a pozdravila Bjorna, kterého jsme minuli. Valášek zvědavě frkal, koukal na lidi, ale šel pěkně vedle mě. Pohladila jsem jej po krku a šla dál, kdy jsem zatočila na travnatou plochu u výběhů a šli jsme do stínu pod strom. Nechala jsem jej, aby se začal pást a přitom jsem si ho vyfotila. „Jsi krásný… Všichni moji kamarádi to píšou…“ Usmála jsem se, kdy jsem uklidila mobi la pohladila Cassia po krku. Najednou jsem si všimla dívky, co vypadala o trošku starší než já měla u sebe hnědého koně. „Ahoj…“ Usmál a se, kdy nechala klisnu pást kousek od nás. No jo, asi je čas se zkusit seznamovat. „Ahoj… Jsem tu nová… Jmenuji se Seola…“ Usmála jsem se na dívku a pohladila Cassia po krku. „Těší mě, já jsem Nell, taková, staronová členka… A tohle je Clementine…“ Představila mi sebe i svou kobylku. Jo, takže je tu déle než já, dobře… „Jo, tohle je Cassio, ale když jsi tu déle, než já, asi ho už znáš…“ Usmála jsem se. „Ano…“ Kývla Nell. „Máš zajímavé jméno…“ Podotkla. „Uhm… Jo, jsem totiž napůl z Jižní Koreje, můj táta je korejec a máma je odtud… Bydleli jsme v Koreji do mých jedenácti let, ale pak matka trvala na tom, že se přestěhujeme sem…“ Povzdechla jsem si. „Aha… Takže umíš plynně dvěma jazyky?“ Zeptala se. „Jo, ještě umím plynně korejsky, ale moc to tady nevyužiju, jen pokud mluvím s bráškou, nebo s tátou, ale ten doma moc nebývá…“ Zamrkala jsem, kdy valach zvědavě frkl a sledoval Nell. „Co ty, zvědavče?“ Zasmála jsem se a podívala se na čas. „Musím jít, ještě jsem Cassiovi nevyčistila box a dnes tu nemohu být moc dlouho…“ Povzdechla jsem si. „Tak se zatím měj, ještě se potkáme…“ Usmála se Nell. „Snad ano, ahoj…“ Usmála jsem se a šla s Cassiem zpět do stájí.