terez a curtis: ~ 1/2 POVINNÁ PROCHÁZKA ~
Na ohlávce jsem vyšla ze stájí. Podívala jsem se, kam můžeme jít, aby se mohl napást a já říct Curtisovi nějaké své myšlenky. Ale nevěděla jsem kam po areál bych mohla. "Co takhle jít okolo výběhů? Tam by ses mohl chvilku pást a já to něco popovídat." Usmála jsem se na něj a pohladila ho. Pak jsme se společně vydaly směrem k okolí výběhů. Jeho stádo bylo jinde, takže jsem měla jistotu, že nebude svoji všechnu pozornost jenom svým kamarádům. Takže jsme se zastavili na trávě, dala jsem mu pamlsek a on pak začal v klidu žrát. Něco jsem mu povídala o tom, že jsme ráda, že jezdím právě jeho, že i přes jeho povahu a radost válení se v bahně mi žádnou jinou starost nepřidělává. Byla jsem ráda, že ho mám. Trochu jsme popošli dál na lepší místo, kde bylo víc trávy. Bylo vidět, že tahle odpočinková činnost, kdy Curtouš v poklidu žere, neřeší kde má zbytek stáda a poslouchá aspoň trochu ty moje žvásty. Ale bylo mi jasné, že to ho asi moc nezajímá. Ještě chvíli jsem mu něco vyprávěla a on u toho v klidu žral trávu. Bylo to fakt hezké, že jsme měli takhle relaxovou chvilku pro sebe, abychom se i lépe poznali.