Nell

Kolem koní se pohybuji už nějaký ten čas. No, vlastně první setkání a opravdové učení u koní začalo zhruba před čtyřmi lety na jezdecké akademii Florestě. Byla to akademie, kterou vedla ředitelka, která byla velice přátelská. Starala jsem se tam o jednoho koníka jménem Tarot, byl to běloušek. S ním jsem se naučila základy kroku a klusu. Bohužel ne dlouho po mém nástupu jsem musela akademii opustit. Musela jsem dodělat školu a jelikož nešla udělat dálkově, muselo to být takto. Bylo to pro mě velice těžké, ale pro mé rodiče, bylo mé vzdělání důležité. A pro mě taky, tak trochu, ale to jsem si tehdy nechtěla přiznat. No, zkrátka jsem na nějaký čas akademii opustila. Po roce jsem se tam vrátila znova, tentokrát se do mých ruk dostala Kometa. S ní jsem opět zažila ten nádherný pocit jaký zažíváte jen a jen z koňského hřbetu. Jenže záhy se stala nemilá událost. Akademi z nevysvětlitelného důvodu uzavřely. Nevím co se stalo z koňmi, jelikož mě tam nechtěli pustit. Tak jsem opět zůstala bez svých čtyřnohých několikatunových kamarádů. Vystřídala jsem menší stáje, ale tam mě nic nějak neoslovilo. Většinou to bylo kolektivem a špatným přístupem pracovníků. Po nějaké době jsem zahlédla inzerát na Jezdecký klub Hope. Neváhala jsem a podala si přihlášku a jsem tady a může začít nový život po boku koníka.

Drezuru