Komentář, na který odpovídáte
heather + cassio: Trenér zrovna odešel z haly a já se naklonila přes krk ke Cassiovu uchu. Jemně jsem ho pohladila a pak do něj zašeptala: ,,Tak jo, teď tu jsme sami, tak žádný vylomeniny."
Usmálla jsem se a normálně se usadila; vzpřímený sed, otěže jsem si zkrátila, prošlápla paty a natočila špičky ke koni. Nejprve jsem se chtěla rozcvičit.
Vzpomněla jsem si na první trénink, tiskla jsem holeně k sobě, čímž jsem Cassia přiměla do kroku. Ruce jsem dala nad hlavu a postupně se vytáčela na jednu a na druhou stranu. Když Cassio přešel na krátkou stěnu, tak jsem se nahnula k levému chodidlu a dotkla jsem se ho lehce oběma rukama, má rovnováha však nebyla tak dobrá, jak jsem si myslela a musela jsem se opět usadit. To samé jsem provedla na druhou stranu, bokem jsem se natočila na druhou, pravou stranu a sklonila se k pravému chodidlu. Nejprve jsem se ho dotkla pravou, poté i levou rukou. Zde jsem vydržela o trochu déle, než jsem zaváhala a to mne přinutilo se zvednout.
Cassio dokončoval kolečko a tak jsem se rozhodla pro další cvik, viděla jsem to u jednoho videa, kde se učily malé děti na koňi. Základem je si u koně vyhledat důvěru a vědět, že ze hřbetu by je neshodil. Levou nohu jsem přehodila přes sedlo a usadila se tak na sedle na pravou stranu. Nebylo to moc pohodlné a tak jsem nohu přehodila zpátky, vložila chodidlo do třmenu a stiskla holeně k sobě, protože se Cassio sotva coural.
Tak jo.. ,,Klus-klus!"přitiskla jsem holeně silně k sobě, až jsem si myslela, že ho trápím, a hlasitě mlaskla, aby zdůraznila pobídku. Cassio nejprve zrychlil krok, než začal klusat. Zapřela jsem se do třmenů a vysedla ze sedla a zase se usadila. Dle tempa jsem postupně vysedávala. Bylo to tak krásné, Cassio a já jsme byli jedno, vzájemně jsme se doplňovali, než jsem vysedla později a tím nae pouto překazila, takže jsem již nevysedávala a objela si dvakrát obvod jízdárny v pracovním klusu.
Zaklonila jsem se jemně, zkrátila si otěže a následovně za ně jemně zatáhla, akže Cassio ubral na rychlosti a přešel postupně do kroku. Zrovna najížděl na dlouhou stěnu, takže mě napadlo si vyzkoušel půl jízdárny a ze středu velký kruh.
V písmeně B jsem jela do bodu E; při zatáčení jsem váhu přenesla na pravou sedací kost a otěž zatáhla jemně k sobě, takže Cassio zatičil. Stejně tak jsem to udělala v bodu E, zase jsem jela po obvodu jízdárny.
Jela jsem až k bodu C, kde jsem zatáčela pomocí otěže a jemného přenešení váhy, pravé sedací kosti. Zaobleně jsem to vzala k bodu X, poté k S a znovu k CÉČKU, poté už jsem zase najížděla na obvod.
Musela jsem se pousmát, napoprvé to nebylo tak špatné. Teď jetě..
,,HOP!"křikla jsem rázně, zhoupla se v sedle a čekala, až Cassio zareaguje, což jsem nemusela dlouho a koník se rozcválal. Držela jsem se zuby nehty, ale tentokrát to bylo jiné: nyní jsem byla více uvolněná, začínalo se mi to i docela líbit.
Najednou jsem, ale zatřásla hlavou - uvědomila jsem si, že už jedu druhé kolečko ve cvalu. Zatáhla jsem za otěže a Cassio přešel do klusu a poté do kroku. Nechala jsem ho jít a snažila se zpamatovat z toho nejkrásnějšího pocitu, kerý jsem kdy zažila.
Takto jsme krokovali asi čtyři kolečka, než jsem ho zastavila, přehodila pravou nohu přes hřbet, zapřela tu pravou do třmenu a hbitě z koníka seskočila.
Povolila jsem Cassiovi podbřišník, stáhla třmeny a ujistila otěže. Otevřela jsem halu a s Cassiem odešla ven, vevnitř. Vevnitř mě vládl ten nejkrásnější pocit. Až nyní jsem pochopila, co to jsou motýlci v břiše.. Nádhera.