Komentář, na který odpovídáte

06. 10. 2017 - 18:38
 

terez a curtis: ~ 1/1 POVINNÝ; PŘIJEŽDĚNÍ ~

Nahlédla jsem do haly nejdříve hlavou, abych zjistila, jestli tam někdo byl nebo ne. Bylo volno, no, ani se vlastně nedivím, když bylo celkem brzo ráno. Vešla jsem do haly, za námi zavřela dveře a šla do X (ale ne přímo, kousek dál), kde jsem si přitáhla i schůdky. Dotáhla jsem podbradník na dva prsty, podbřišník jsem dotáhla tak, aby se sedlo nepřetočilo, když se vyhoupnu do sedla. Stáhla jsem si třmeny, vylezla schůdky a vyhoupla se lehce do sedla. Pobídla jsem Curtise do kroku na volné otěži, aby měl čas si zvyknout, že zas na něm sedím. Chodila jsem nejdříve na pravou ruku, pak jsem si změnila diagonálou směr. Zastavila jsem uprostřed dlouhé stěny, dotáhla jsem si ho a opět pobídla do kroku. Musím přiznat, že Curtis byl opravdu pozorný a poslouchal moje pobídky. Chvíli šel opět na volné otěži; později jsem si ho začala brát postupně na otěž. Udělala jsem jeden velký kruh. A po dokončení kruhu jsem objela jednou celou jízdárnu a pak jsem pomocí kruhy změnit změnila směr a po dokončení jsem si na dlouhé stěně naklusala. Opět hezky reagoval. Do zahřátí v klus jsem zapojovala různé jízdárenské cviky, aby protáhnul a ohnul. Snažila jsem se, aby byl hezky přilnutý na otěži a nebyl tak tupý na hubu. Po pár cvicích – velký kruh, vlnovka, půl jízdárny, ze středu jízdárny, kruhy změnit a osmička, jsem přešla do kroku. Pohladila jsem Curtise po krku, aby pochopil, že to udělal hezky, že hezky reagoval na moje pobídky a prostě, to byla hezká spolupráce. „Dáme si oddech a poté se pokusíme nacválat, aspoň jednou celou halu.“ Usmála jsem se. Zastavila jsem a zkontrolovala podbřišník, jestli nepotřebuje dotáhout a potřeboval. Takže jsem tedy o jednu dírku dotáhla ještě sedlo a poté pobídla do kroku. Pak do klusu a nakonec do cvalu. Hezky naskočil dokonce i na správnou nohu, za což jsem byla ráda. Po odcváláni jsem si změnila ruku a odcválala i na druhou. Opět přišla pochvala. Ještě chvíli jsme zkoušeli i přechody z klusu do kroku, z kroku do klusu. Pak přišlo pár jízdárenských cviků, aby se ještě protáhnul. Pak jsem povolila otěž a podbřišník a vykrokovala ho. Pak jsme z něho sesedla, vytáhla třmeny úplně mu sundala podbradník, povolila podbřišník tak, aby se mohl nadechnout, ale tak aby ještě to sedlo zůstalo na něm. Povolila jsem mu ještě nánosník a šli jsme směr stáje.

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Bez trenéra