Komentář, na který odpovídáte
terez a curtis: ~ 1/5 péče – volný týden ~
Nemůžu tomu uvěřit. Jsem na cestě do Hope, po nevím kolika měsících. Bohužel jsem musela kvůli škole opustit město, Hope a Curtise. Raději bych tady zůstala a byla s Curtisem, ale škola rozhodla jinak. Ovšem situace díky koroně rozhodla jinak a po pár měsíců jsem se vrátila zpět. Sice jsem se díky zkouškám musela i tak více soustředit na školu. Ovšem osud nějak mi do života znovu připlul Hope.
Byla jsem zrovna venku se psem. Šla jsem do lesa, který byl kousek od Hope, kde jsem občas jezdila do terénu. A vlastně většina lidí z Hope tudy jezdila pravidelně, takže vyšlapaná cesta od koní tu byla. Pro mě to byla klasická vycházka, která nebyla ničím speciální. Pečlivě jsem poslouchala, abych v čas uhnula a neskončila pod koněm. V dálce za sebou jsem slyšela dusot kopyt. Zastavila jsem na kraji cesty a podívala se směrem odkud šel dusot. Dva koně. Grošák a hnědák. Grošák mi připomenul dobu, když jsem jezdila na Curtisovi. Koně zpomalili do klusu a když byli ještě blíž tak do kroku. Na grošákovi jsem poznala jezdkyni – Aiko, ale to, na čem jela nebyla White Rose. Na druhém koni byl jezdec, ale Björn to nebyl.
„Terez?“ Zastavila se u mě Aiko. Podívala jsem se na grošáka – byl to Curtis. Ten se nejdříve podíval na mého psa a pak na mě.
„Aiko, ahoj.“ Usmála jsem. Curtis udělal krok ke mně. Natáhla jsem k němu ruku a pohladila ho po hlavě. Curtis nejdřív nedůvěřivě si mě prohlédnul, „neboj, jsem to já.“ Teprve potom se nechal pohladit.
„Co ty tady?“ Zeptala se a usmála se.
„No, vrátila jsem se ze školy domů před asi dvěma týdny. Díky té situaci, která je teď, tak nakonec máme hodiny online.“ Usmála jsem se a znovu pohladila Curtise po hlavě.
„Hele, a nechtěla bys zase jezdit Curtise? Díky ty situaci nám odpadlo hodně jezdců a vím, že Curtise mrzelo, že jsi byla pryč.“ Usmála se. Podívala jsem se na Curtise, kterého jsem přestala chvíli hladit a on hned mi drcnul do ruky, aby si připomenul, že je tu taky.
„No, já si to budu muset rozmyslet. Nechci říkat ne, ale ještě se budu muset promyslet s mamkou.“ Usmála jsem se. Aiko jenom přikývla.
„Jasně, kdyby něco, tak číslo na náš máš a víš, kde nás hledat.“ Usmála se naposledy a potom jak Aiko i druhý jezdec odjeli pryč.
A teď jsem tady. Před bránou Hope, kde jsem nebyla dost dlouho. Přes rameno mám tašku a v ni věci na koně. Musela jsem se nadechnout a vydechnout, abych se uklidnila. Vždyť jsem tu byla několikrát, znám ty lidi tam nebo aspoň většinu. Koně znám taky – hlavně Curtise. Vešla jsem velkou bránou do Hope a ocitla jsem se na náměstí. Slyšela jsem klapot koňských kopyt a klasický ruch, který je ve stáji běžný. Vydala jsem se směrem do klubovny. V hlavě jsem si přehrávala, co dneska budu chtít dělat s Curtisem. „Terez? No, ahoj!“ Ozvalo se, když jsem vešla do klubovny – byla to Jennifer, která mě hned objala.
„Ahoj, Jen.“ Usmála jsem se a objetí ji oplatila.
„Co ty tady?“ Zeptala se a odtáhla se ode mě.
„No, potkala jsem před pár dny Aiko s Curtisem a nějak jsem začala přemýšlet, že bych se vrátila, protože mi to začalo chybět.“ Usmála jsem se. „Můžu mít na tebe takovou prosbu?“ Usmála jsem se a Jen se na mě jenom podívala a pobídla mě, abych to ze sebe řekla. „Mohla bych si dneska dát s tebou trénink? Dlouho jsem neseděla a nerada bych, aby něco udělala špatně, tak spíš by šlo o kontrolu.“ Usmála jsem se.
„Jasně, není problém. Takže všechny chody a nějaké jízdárenské cviky?“ Zeptala se Jen a já přikývla. „Tak super, sejdeme se tedy v hale.“ Naposledy se usmála a já naposledy s úsměvem přikývla a zmizela v šatně, kde jsem hledala svoji skříňku. Moje jméno tam stále bylo a já tak mohla znovu naplnit prázdnou skřínku svými věcmi. Vesta, helma, rukavice, náhradní rajtky, pérka, ponožky, bunda a mikina. Všechno, abych přežila každý den tady. Navíc se blížilo jaro, takže snad už jenom teplé počasí. I tak jsem si na sobě nechala bundu a mikinu, protože než se zahřeji v sedle, tak bych mrzla. Do ruky jsem si vzala helmu a rukavice, zamknula skříňku. V klubovně jsem se ještě podívala na rozpis služby, kterou mi Aiko přidělila, protože prý to pomůže se zas rychle dostat do chodu stáje. Krmení. Tak to bude muset být nějaký dny, kdy tady budu celou dobu. Teď přes online výuku si můžu dovolit i během týdne, že část hodin si můžu poslechnout v klidu v klubovně a nikomu to nebude vadit.
Došla jsem tedy do stáje, kde jsem šla do sedlovny. Vzala jsem sedlo, uzdečku, podsedlovku a čištění. Jelikož nebude žádná kavaletová nebo skoková práce a jenom drezura tak jsem přemýšlela, jestli mám vzít bandáže nebo ne, ale nakonec ne. Odnesla jsem si věci na uvaziště, kde jsem si odložila i helmu a rukavice. Zastavila jsem se u boxu Curtise, kde jsem si vzala ohlávku s vodítkem, a ještě se zastavila v krmírně pro mrkev. Zamířila jsem k výběhům, kde jsem se u hrazení zastavila a rozhlédla jsem se, kde Curtis je. Byl v rohu výběhu, takže jsem prolezla skrz hrazení a šla směrem k němu. „Curtisi!“ Zavolala jsem na něj, aby si mě neleknul. On zvednul hlavu od trávy, zatřásl s ní a pomalu šel ke mně. „Ahoj, chlape.“ Pozdravila jsem ho a dala mu mrkev na pozdrav. On si nejdříve očmuchal, jestli to může sníst a potom ji teprve vzal do huby a sežral. Pohladila jsem ho po krku, „ani nevíš, jak moc jsi mi chyběl, ale dneska zase spolu budeme. Jinak, dneska si dáme trénink s Jennifer.“ Usmála jsem se, přehodila mu přes krk vodítko a nasadila mu ohlávku a potom jsme pomalu společně šli z výběhu a šli na uvaziště.
Na uvazišti jsem ho přivázala na dvě vodítka, protože jsem si vzpomenula na to, jak si rád rozvazuje vodítka a utíká. Začala jsem ho hladit po krku, protože jsem si chtěla zase na něj zvyknout. Chyběl mi a já chci mít ten vztah zase zpět tam kde byl. Otevřela jsem box s čištěním a vzala jsem gumové hřbílko. Dneska nebyl Curtis takové prasátko jako co si pamatuji, takže jsem nemusela používat kovové. Krouživými pohyby jsem ho vyčistila a masírovala. Byl uvolněný a asi to i užíval. Když jsem vyčistila jednu stranu, tak jsem přešla na druhou stranu a vyčistila i tu druhou stranu. Pak jsem vzala měkký kartáč a uhladila mu srst a zároveň z ní dostala trochu prachu. Po měkkém kartáči jsem vzala ještě tvrdší kartáč a trochu mu vyčistila nohy, protože na nich trochu bahna měla, a i když jsem neplánovala mu dát kamaše nebo bandáže, tak přece jenom to byla pro mě kontrola, že je v pořádku. Po vyčištění nohou jsem vzala háček a vybrala jsem kopyta pořádně je prohlédla. „Snad brzo přijede kovář, protože se mi zdá, že je máš delší a potřebuješ úpravu.“ Usmála jsem se rychle mu dodělala zbytek. Uklidila jsem čištění do boxu a dala ho na stranu, aby mi nepřekáželo. Vzala jsem podsedlovku, kterou jsem dala na záda Curtise, srovnala jsem ji, aby seděla na Curtisovi dobře. Vzala jsem následně jsem vzala sedlo a položila jsem ho na dečku a potom to společně vzala a upravila na zádech, abych ho to někde netlačilo nebo nedřelo. Zkontrolovala jsem obě strany a potom jsem zapnula podbřišník, zatím tak, aby sedlo nikam nesjelo, ale měl to stále volné. Nasadila jsem si helmu, abych na ni nezapomněla. Vzala jsem si rovnou i rukavice, abych u na ně náhodou nezapomněla. Vzala jsem uzdečku, sundala otěže z podhrdelníku a dala je na krk Curtise, pak jsem odepnula na jedné straně vodítko, sundala ohlávku a nasadila zbytek ohlávky, nabídla mu udidlo, které v klidu vzal do huby, nechala jsem ho přežvýknout a potom nasadila zbytek uzdečky. Zapnula jsem podhrdelník a nánosník, ale podbradní řemínek nechala rozepnutý, že ho zapnu až na hale. Ještě jsem si překontrolovala třmeny, které samozřejmě nebyly na moji délku, ale na délku někoho jiného. Když jsem měla všechno hotové a připravené, tak jsem se vydala na halu.
~ trénink s trenérem ~
„Na to, jak dlouho jsi neseděla v sedle, tak jsi jezdila dobře. Pokud budeš chtít, tak si můžeme dát někdy další trénink nebo terén, pokud budeš chtít.“ Usmála se na mě Jen.
„Samozřejmě, budu jenom ráda.“ Usmála jsem se na Jen. Ta se pak v klidu otočila na patě a odešla kamsi. Mezitím jsem dovedla Curtise na uvaziště. Vzala jsem do ruky ohlávku a přesunula jsem se k sundání uzdečky – nejdříve jsem rozepnula podhrdelník, pak nánosník, přetáhla uzdečku z hlavy a rychle nasadila ohlávku. Pak jsem se natáhl po druhém vodítku, abych měla Curtise připnutého na dvou vodítkách a poté jsem přetáhla otěže, pověsila je na podhrdelník a potom pověsila celou uzdečku na háček. Vrhla jsem se na sedlo – rozepnula jsem podbřišník, obešla ho a přehodila přes sedlo a sundala sedlo, které jsem odložila na držák a přes sedlo ještě přehodila podsedlovku, aby proschla, protože přece jenom nám dala Jen zabrat, a nejen já jsem se trochu zapotila, ale i Curtis. „Tě budu muset vzít do sprchy, protože máš nohy od písku tak ať jsi hezky čistý.“ Usmála jsem se, „ale ještě před tím tě tedy aspoň trochu vyčistím.“ Natáhnula jsem se pro čištění – vzala jsem do ruky gumové hřbílko a začala jsem ho čistit a zároveň ho masírovat. Jelikož jsem nechtěla, aby po čištění prochladl, tak jsem se rozhodla, že rychle dojdu pro klubovou odpocku. Donesla jsem si ji na uvaziště, kde jsem zrovna zastihla Curtise jak žužlá vodítko, které měl připnuté na boku ohlávky. „Curtisi, Curtisi, že tě tyhle legrácky baví.“ Zasmála jsem se a on rychle pustil vodítko a dělal, že on byl vlastně celou dobu hodný a nic nedělal. Dala jsem mu odpocku, připnula jsem mu vodítko k ohlávce, odepnula ty, které byly připnuté na boku a poté šla s Curtisem do mycího boxu, kde jsem si ho opět přivázala na dvě vodítka. Vzala jsem hadici, zkusila vodu, kterou jsem chtěla lehce vlažnou a pak jsem Curtisovi pořádně opláchla nožky. Zase je měl už hezky šedivé nebo spíš bílé s čím jsem byla spokojená. Odepnula jsem ho z postraních vodítek a opět si ho dovedla na uvaziště. „Curtisi, budeš muset chvíli tady počkat. Nechci tě ještě pouštět ven, když jsi mokrý. Rychle tedy uklidím věci do sedlovny a pak tě zase pustím.“ Usmála jsem se na něj a u toho jsem ho připínala na vodítka. Přes rameno jsem si pověsila uzdečku, do ruky vzala box s čištěním a potom do ruky vzala sedlo a odnesla všechno do sedlovny. Sedlo s dečkou dala na držák, čištění uklidila do skřínky, a ještě s uzdečkou šla k umyvadlu a umyla udidlo, a to pak uklidila také do Curtisovi skřínky. Našla jsem tam ještě nějaké pamlsky, které jsem tam očividně nechala. Koukla jsem na datum a zjistila, že jsou ještě v pohodě. Vzala jsem tedy jeden kousek a šla zpět na uvaziště, kde jsem opět přistihla Curtise jak okusuje vodítka. „Curtisi, já tě vidím.“ Řekla jsem, když jsem byla kousek od něj a on opět přestal. „Ale i tak ti tady něco nesu.“ Řekla jsem, když jsem k němu došla a natáhla k němu ruku s pamlskem. On si ho nejdříve očuchal a potom ho sežral. „Tak jo, hochu, jdeš na zbytek dne do výběhu.“ Usmála jsem se. Připnula jsem vodítka ke kroužku na ohlávce, odepnula boční vodítka a šli jsme směrem k výběhům.
U výběhů jsem nejdříve sundala deku, kterou jsem si přehodila přes sebe, pak vešla s Curtisem do výběhu a poté mu sundala ohlávku i vodítko. Na rozloučenou jsem ho pohladila a on pak odešel. Chvíli jsem ho pozorovala a poté se vrátila do stájí.
Ve stáji jsem nejdříve šla do sedlovny, kde jsem na sušák dala odpocku a poté šla přímo k boxu Curtise, kde jsem na háček pověsila ohlávku s vodítkem a rovnou se podívala co mě čeká v jeho boxe. Došla jsem si pro místovačky, kolečko a koště a poté jsem šla zpět do boxu, kde jsem začala nejdřív sbírat koblížky. Jelikož měl Curtis v boxe dvě místa, které byly mokré, tak jsem ještě musela dojít pro lopatu. Mokrou podestýlku jsem vyhodila do kolečka ke koblížkům, ještě jsem se lopatou a koštětem zastavila na uvazišti, kde zametla bordel po nás, který tam byl, a i ten hodila do kolečka a kolečko vyvezla na hnůj. Dovezla jsem si kolečko do seníku, kde jsem si hodila do kolečka trochu pilin a ty dovezla do boxu a doplnila nové, aby tam měl stejně pilin jako před tím, a ještě jsem rychle došla pro slámu, kterou jsem hodil přes to, a ještě po sobě rychle zametal zbytek bordelu. Vzala jsem náčení, které jsem dala do kolečka a hodila si tam ještě síť na seno, abych mohla doplnit čerstvé seno, které by mohl Curtis během noci žvýkat. Kolečko s věcmi jsem odvezla do seníku, kde jsem rovnou doplnila do sítě seno a odnesla ho do boxu Curtise. Abych měla vše komplet, tak jsem šla do krmírny, kde jsem udělala Curtisovi večeři a snídaní. Jelikož jsem plánovala zítra přijít znovu, tak jsem udělala jenom tyto dvě jídla. Snídaní jsem přidala k ranním kbelíkům, kteří tu připravili a nechali buď ostatní jezdci nebo stájníci. Večeři jsem odnesla do žlabu ke Curtisovi a prázdný kbelík jsem odnesla zpět do krmírny a schovala ho ke krmení Curtise. Vše bylo hotové a já se tak mohla v klidu převléknut a odejít domů. Byla jsem ráda, že jsem se do Hope vrátila a mohla jsem tam pokračovat v péči o Curtise.