Nikdy se nevzdávej a najdi naději!

nell a clementine: PÉČE – VOLNÝ TÝDEN 6/6

Tak, je tady konec druhého týdne v jezdeckém klubu Hope. Čas ubývá docela rychle a pomalu se volné dny krátí. Nevím ještě, jak to vyřeším se školou, zda budu dojíždět, nebo jestli to půjde dělat dálkově…ikdyž trochu pochybuji, to bych musela pracovat, aby se mi to uznalo.

Zašla jsem do krmírny, kde jsem nachystala snídani pro Clementine a u toho prohodila pár slov s Clair. Celkem se už tu zabydlela, za což jsem byla nesmírně ráda. Se Shi jim to klape, což je hlavní. Vzala jsem si kbelík s jídlem a zašla ke Clementine, která už se dožadovala snídaně netrpělivým přešlapováním v boxe. „No jo, dostaneš, chvilku vydrž,“ Usmála jsem se, otevřela jsem box a tlakem na plece ji donutila aby ustoupila. Pak jsem ji vysypala krmení a nechala ji baštit. A jelikož mi zakručelo v břiše, rozhodla jsem se zajít do jídelny taky uklidnit můj zpívající žaludek. Holt, opět nestíhačka. „Zase?“ Zasmála se kuchařka Katka. Jen jsem se pousmála a převzala si od ní sendvič. „MOHLA BYCH TADY NĚKDY POMOC?“ OPTALA JSEM SE. „URČITĚ, BUDU RÁDA!“ „DOBŘE, ZKUSÍM SE DOMLUVIT I S HOLKAMA!“ Prohlásila jsem a vydala se zpět za svoji kobylkou.Clementine už dojedla, tak jsem ji vypustila do výběhu a šla jsem vyčistit box, který jsem se rozhodla vzít od podlahy.

VÝBĚH

*BOX*

Zašla jsem pro kolečka a vidle. Dojela jsem s tím před box. No, pořádný grunt nebude na škodu. A když se tak dívám na ty pavučiny nahoře…nu, tak s chutí do toho a půl je hotovo. Protáhla jsem si páteř a prokřupala prsty až mi v nich zakřupalo. Ach, to mě loupáá v kříížiiii Zabodla jsem vidle do prvního marastu a hodila jsem ho do koleček. Ani jsem se nenadála a po chvíli bylo kolečko plné a to jsem byla sotva v polovině boxu. Holt činila se holka Zvedla jsem kolečko a opatrně s ním vyjela směr hnoják. Bylo teda pořádně těžké a nerada bych ho někde vysypala…a už vůbec jsem neměla v úmyslu si udělat nový makeup, ikdyž, možná by na mě nelétaly tolik ovádi a komáři, kterých bylo teď v létě a zejména navečer plno. Vysypala jsem kolečko a jela zpět pro další várku čerstvě napečených koblížků. „Koukám, že se činíš!“ Pronesla Terez, která šla kolem mě. Zrovna jsem měla na vidlích pěknou hromádku. „Ano, dala by sis? Tyhle jsou speciálně extra čokoládové, dám ti je zadarmo!“ Usmála jsem se. „Ne, díky, už jsem snídala. Škoda žes neřekla dříve!“ „Smůla, nevíš, o co přicházíš!“ Pak jsme se rozešly. Dovezla jsem i druhé kolečko na hnoják. Pak jsem naházela na podlahu piliny a nechala vsáknout moč a i to jsem vyhodila. Vystříkala jsem box a nechala chvíli vyschnout. Když byl box suchý, pozametala jsem pavučiny z rohu, kupodivu na mě žádný pavouk nevyskočil Rozprostřela jsem slámu. Pak jsem vymyla žlab a doplnila čistou vodu. Ještě jsem doplnila seno, uklidila kolečka a šla pro moji krásku do výběhu.

Dovedla jsem ji na chvíli do boxu, kde jsem ji vyčistila, nasadila uzdečku a lonžku a šla ji ještě před terénem protáhnout.

LONŽ 2/2

TRÉNINK S TRENÉREM (TERÉN) 1/1

Po tréninku jsem ji dovedla do boxu, odstrojila jsem ji, vyčistila ji a vypustila ji ještě na chvíli do výběhu a šla si splnit druhou povinnou brigádu.

BRIGÁDA 2/2

Když jsem měla po brigádě, byl akorát čas, abych pomalu zvedla kotvy. Byla jsem už dost unavená, zvláště po dnešním terénu. Od zítřka už se vrhnem na další level a vyjdem si taky na procházku po okolí. Dovedla jsem Clementine do boxu, kde už se hladově pustila do večeře. Já jsem se ještě stavila v klubovně, prohodila jsem pár slov s holkama a odkráčela jsem pryč.