Komentář, na který odpovídáte
nell a clementine: PÉČE - VOLNÝ TÝDEN (2/6)
Dnes jsem přijela do klubu něco málo před osmou hodinou ranní. První cesta vedla do klubovny, kde jsem se podívala, zda něco nového nepřibylo. A vida, mám při kování podržet Santiaga. No potěš koště! Je to divoch, ale snad to proběhne v klidu. Trochu jsem záviděla Terez, na kterou vyšla Jasmína, ale co se dá dělat. Nějak se to zvládne. Hlavně si před kovářem neuříznout ostudu, ale pokud nebude Santiago dělat bordel…
Zašla jsem do krmírny, kde jsem namíchala krmnou dávku pro Clementine a zašla ji nakrmit. Nasypala jsem ji krmení a nechala ji baštit. A zašla za Santiagem, který taky už baštil. Jak mě zmerčil, okamžitě se zašklebil. „No jo, jen si nevyskakuj!“ Promluvila jsem.
Když měli koníci dojezeno, kovář už mezitím dorazil. Clementine šla na řadu jako čtvrtá a Santiago jako poslední, takže jsem měla dost času připravit oba koníky. Zašla jsem do boxu na Clementine, vyhřebelcovala ji a vybrala ji z kopyt. Pak jsem se s ní mazlila v boxu, kde jsem čekala až příjdeme na řadu.
*KOVÁŘ*
Po chvíli nás Aiko zavolala, že už můžeme jít. Vyvedla jsem Clementine směrem ke kováři. „Dobrý den,“ pozdravila jsem, když jsme k němu došli. „Dobrý den, jak se jmenuje tahle krásná dáma?“ Sdělila jsem mu kobylčino jméno. Kovář klisnu pohladil a ta si ho zvědavě očichávala. /Tak tohle by mohlo dopadnout dobře!/ Modlila jsem se, aby to tak zůstalo. „Potřebuje kompletně překovat ale jinak má kopyta krásná! Jinak v tomhle horku hodně kopyta mazat a namáčet,“ pouze jsem přikývla. Kovář ji sundal staré podkovy a nasadil nové. Clementine stála po celou dobu velmi klidně, jen občas zastříhala ušima. Ještě jsem se s Clementine prošla, aby kovář věděl, zda není potřeba nové podkovy upravit a když bylo vše v pořádku, zavedla jsem ji do boxu a uvolnila tak místo dalším.
Za nedlouho jsem zašla pro Santiaga, černého hřebce, který mi dal pořádně zabrat při přivádění zpět do boxu. Ale teď už jsem byla připravena a věděla, jak na něj. Jestliže Clementine byla učiněný andílek, tento hoch byl pravý ďábel. Už jak uviděl kováře, začal jančit a stavět se na zadní. Trochu jsem poodstoupila a pokoušela se ho uklidnit. Bohužel, andělská mluva na něj neplatila, tak jsem na něj musela trochu houknout, aby se zklidnil. Až by klidný tak jsme vyrazily znova. „Omlouvám se, Santiagovi se asi nezamlouvají ty nástroje,“ pověděla jsem na omluvu. „Je to možné nebo ukazuje svou dominanci. Zřejmě hřebec že?“ Jen jsem přikývla. Kovář mu začal prohlížet kopyta. „Potřebuje jednu podkovu překovat, jinak je to v pořádku.“ Pověděl a sundal starou podkovu a nasadil novou. Santiago kupodivu stál klidně, jen občas si švihl ocasem a zašklebil se. Jinak nic závratného, díky bohu. Tak jako s Clementine i se Santiagem jsem se prošla a pak ho odvedla do boxu.
Když jsem měla svoji část hotovou a kovář odjel, zašla jsem pro Clementine, kterou jsem si vzala na vodítko a šla jsem s ní do kruhovky a poté ještě na procházku.
PK (2/3)
PROCHÁZKA (1/3)
VÝBĚH
*SLUŽBA* 2/2
Po úspěšné práci jsem kobču zavedla do výběhu a při té příležitosti posbírala bobky, které jsem pak vyhodila na hnojiště. Hm, po včerejších schodech moc památek nezbylo no. Když jsem měla koblížky posbírané, zašla jsem vyčistit box.
*BOX*
Přidrandila jsem si to s kolečkem k boxu a začala vyhazovat špinavou podestýlku a koblížky do koleček. Tentokrát mi stačily dvoje kolečka a měla jsem hotovo. Ještě jsem rozprostřela slámu a doplnila vodu a seno. Pak jsem nasypala Clementce večeři a zašla pro ní do výběhu, kde jsem ji zavedla do boxu a šla pak domů.
//Omluva za čas