clair a sunshine: Vstávala jsem opravdu brzy. Před odchodem jsem ještě zkontrolovala obsah svého batohu, zdali mám opravdu vše, do volné ruky jsem si vzala kelímek s kávou, bez které bych pravděpodobně nedošla ani na zastávku a vyrazila jsem.
Bylo přesně půl sedmé, když jsem vystoupila z autobusu. Za několik minut jsem byla převlečená a vykračovala jsem si stájí k boxu Sunshine. Spokojeně žrala svou snídani, tak jsem ji jenom pozdravila a tiše sledovala. Mobil mi zavibroval skrz upozornění, které jsem si nastavila, abych nedošla pozdě. Za pět minut jsem měla být v jídelně. Matně jsem si vybavovala, kde přesně je. Naštěstí jsem potkala Jennifer, takže jsem si byla jistá, že jdu správným směrem. V jídelně už bylo celkem živo. Jen mě ochotně seznámila s každým, kdo se objevil v naší blízkosti. „Clair! Nazdar holka! Jsem ráda, že ses nakonec rozhodla!“ To se zrovna přiřítila Nell. „Ahoj Nell. Ráda tě vidím.“ Zasmála jsem se, když mě nadšeně objala. Byla jsem vděčná za známou tvář. Na poradě se vyřešilo vše podstatné, tedy kdo pojede kde a s kým, trasa a podobné informace. „Teď si běžte nachystat koně, přibližně za patnáct minut sraz před stájí.“ Po tomhle pokynu jsme se všichni zvedli a zamířili ke koním.
Ze skříňky v sedlovně jsem vyhrabala čištění, ohlávku s vodítkem, uzdečku i sedlo se všemi jeho doplňky. Věci jsem odložila před boxem. V ruce mi zůstala pouze ohlávka s vodítkem. „Ahoj Shi“ Otevřela jsem dveře do boxu, které jsem přivřela a pomalu došla až k Sunshine. Zvědavě mě sledovala. Nasadila jsem jí ohlávku a přivázala ji, aby mi po boxu nepochodovala sem a tam. Ze všeho nejdříve jsem ji vyčistila hřbílkem, ze kterého jsem pravidelně vyklepávala nečistoty. Zbytky nečistot jsem z ní setřela kartáčem a musela jsem se pousmát, když jsem zaslechla Nell povídat si s její kobylkou. „Tak, dneska pojedeme na výlet! Doufám, že se nebojíš vody! A když mě budeš chtít náhodou shodit do mokra, tak mi to oznam předem!“ Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na Perlu. „Chceš říci, že je Clementine jako Perla jo?“ „No, to zatím nevím, pevně doufám, že ne.“ „To doufej.“ Kartáč jsem vyměnila za hřebínek, kterým jsem Shi rychle pročesala hřívu a ocas. Jako poslední jsem z tašky vytáhla kopyťák, vyčistila jsem jí kopyta a čištění jsem odložila bokem. Během sedlání jsem přemýšlela o tom, jak dnešek dopadne. Zapnula jsem podbřišník, rychle nasadila uzdečku, ohlávku s vodítkem přihodila do batohu a vyvedla jsem Sunshine z boxu. Zařadila jsem se za Nell s Clementine a pokračovaly jsme za nimi před stáj.
PLAVENÍ
Plavení bylo senzační. Navíc jsme ještě dostaly masky, mazání na kopyta a repelenty. Takže jsme si plavení nejenom užily, ale dostaly jsme za naši účast i něco užitečného. Uzdečku jsem vyměnila za ohlávku, kterou jsem vylovila z batohu, rozepla jsem podbřišník a sejmula jsem ze Sunshine sedlo. Mezi tím, co jsem čekala, až se uvolní mycí box, jsem uklidila sedlo i uzdečku, a ještě se stihla s kobylkou pomazlit. Netrvalo dlouho a už stála na místě. Pořád jsem ji neznala natolik, abych o ní vše věděla. Vodu jsem opatrně zapnula na velmi slabý proud a chvilku jsem stříkala jen vedle. Když jsem viděla, že je v klidu, osprchovala jsem jí nožky. Hodně jsem ji pochválila, hadici zase smotala a Shi odvázala. Vrátila jsem se s ní k jejímu boxu, kde jsem po vzoru ostatních namazala kopyta, nasadila masku a nastříkala novým repelentem. Vypustila jsem ji do výběhu, aby nemusela být zavřená a já mohla v klidu vykydat.
Olej na kopyta i repelent jsem hodila k čištění, které jsem odnesla do sedlovny a zbytek věcí, které jsem s sebou měla, jsem hodila do šatny. Po cestě jsem se zastavila pro kolečka, vidle i lopatu. Takto vybavená jsem se vrátila zpět k boxu. Vybrala jsem mokrou slámu, čistou jsem naházela na stranu. Sebrala jsem i pár lopat hoblin, které by už do dalšího dne nevydržely. Kolečka jsem vyvezla na hnojiště, do boxu jsem navezla čistou podestýlku, kterou jsem promíchala s tou starou a donesla jsem seno, které bylo potřeba doplnit. Ještě jsem omyla žlab i napáječku a šla uklidit to, co jsem si pro svůj úklid vypůjčila.
Měla jsem ještě spoustu času, a tak jsem si vzala pár mrkviček a vypravila jsem se za Sunshine do výběhu. Procházela jsem výběhem, ale tu svou krásku ne a ne najít. Nakonec jsem na ni narazila až na opačné straně výběhu. Takže jsem se prošla docela kus. „Ahoj zlato.“ Pozdravila jsem ji a natáhla k ní ruku. Pohladila jsem ji a vytáhla mrkev. Klisna a nejenom ona si toho ihned všimla. Spokojeně si ji pochroupala a podívala se na mě stylem, že by si ráda dala další. Měla jsem jich ještě pár. Mezi tím se ke mně přiblížilo pár dalších koní. Mrkve tady byly očividně hodně populární. Spravedlivě jsem jim mrkev rozdělila, opřela se o hrazení a sledovala, jak si užívají své volnosti. Zpátky do reality mě vtáhlo až zvonění mého mobilu. Volala mi kamarádka, aby zjistila, kde vězím. Úplně jsem na ni zapomněla. Slíbila mi, že se pro mě u koní staví autem. Došla jsem k Sunshine, abych se s ní rozloučila a jelikož ještě nebylo tak pozdě, nechala jsem ji venku. Převlékla jsem se, vzala si své věci, se všemi jsem se rozloučila a zamířila k místu, kde mě měla kamarádka vyzvednout.