Komentář, na který odpovídáte
annie + sun valley: POVINNÁ PÉČE 3/5
Nesouhlasně jsem zamručela do polštáře, když o kus dál od mé hlavy se ozvalo to Satanovo dítě, jež nějaký chytrolín nazval budík. Zvedla jsem hlavu a rozespale začala skenovat očima pokoj, vypadal nudně stejně jako vždy, nic nového. Natáhla jsem se proto pro mobil a přejela prstem po displeji, tudíž jsem zabránila dalšímu opakování mé bývalé nejoblíbenější písničky (neoblíbená se stala hned, jak mě poprvé jednoho rána probudila). „Vždyť je šest,“nechápavě jsem zamžourala na kalendář na stěně a po zjištění, že dneska zas jdu po dlouhé době do klubu, jsem z postele vyrazila rychlostí světla. Mé kroky směřovaly k šatníku, ze kterého jsem vytáhla vše potřebné a rozeskládala si to na postel. Oblékla jsem si tričko, rajtky, podkolenky, čapsy a vyběhla z pokoje. Vyčistila jsem si zuby, učesala se a sešla po schodech dolů. Do tašky jsem si naskládala box se svačinou i snídaní, protože tu teď nestihnu. Ještě jsem došla do sklepa pro dvě mrkve, kteréj sem omyla, dala do krabičky a následně i do tašky a vyrazila jsem z domu.
Nemohla jsem se dočkat Valleyho, hrozně dlouho jsem tam nebyla, takže se určitě nudil a o něco zlenivěl. I přes to, že jdu do klubu počtvrté, už jsem si k němu udělala jakési pouto a doufám, že on to má tak také. Chtěla bych pro něho to nejlepší, jenže se bojím, že jsem ještě málo zkušený jezdec a tak ho zkazím.. Proto jsem po večerech mé absence v klubu studovala knihy o jezdectví a zjistila spoustu nových věcí. Po zhruba půl hodině jsem dorazila k hlavní bráně klubu. Na tváři se mi vykouzlil spokojený úsměvem, který jsem se nesnažila ani potlačit, však proč taky žeo.. Vešla jsem dovnitř a rovnou si to namířila do skladu, kde jsem si zapůjčila čisté kolečko, vidle a lopatu. Uchopila jsem madla kolečka a zajela s ní (a vidlemi, lopatou) do stájí. Nemohla jsem si nevšimnout spokojenosti koníků, kteří spokojeně přežvykovali svou ranní porci sena. Než jsem však dojela k boxu svého svěřence, zastavila jsem se před „příbytkem“ jiného koníka – Jasmíny. „Chudáčku, nikdo si tě nevzal,“promluvila jsem tiše směrem k ní, čímž jsem si vysloužila její pozornost, jelikož zvedla hlavu a věnovala mi zaujatý pohled. „Ale to nevadí, jsem si jistá, že se brzy najde jezdec, který se ti bude plně věnovat se vší láskou,“usmála jsem se a natáhla k ní ruku s mrkví. Vypadala, že váhá, nakonec se o pár kroků přiblížila. Po očku na mě koukla a když zřejmě zjistila, že nehrozí žádné nebezpečí, ten kousek zeleniny si vzala a začala chroupat. Přesunula jsem se tedy k boxu Sunnyho. Jako vždy ho měl zaneřáděný, ale dneska jsem opravdu myslela, že mě picne.
Chopila jsem se vidlí a začala s nimi nandávat špinavou slámu do kolečka. Docela jsem s tím zápasila, jelikož jsem úplně dostala z hlavy, jaká je to dřina. Když už jsem s vidlemi nedokázala víc, vzala jsem lopatu a vzala s ní zbytek. Trochu jsem si pomohla botou, kterou jsem to na ní nahrnula. Nakonec jsem obsah kolečka odvezla na valník a samotné kolečko dovezla k hadici, za pomocí které jsem jej opláchla a nechala venku před nářaďovnou oschnou na sluníčku. Poté jsem uklidila vidle i lopatu a vzala si čisté kolečko, do kterého jsem nandala novou slámu a zavezla jej do stájí. Ještě jsem si donesla piliny, které jsem dala na spod boxu. Za nimi následovala ona sláma, kterou jsem rovnoměrně rozprostřela po celém obsahu a nakonec jsem po sobě zametla nepořádek. Kolečko jsem uklidila a vzala si hadru, za pomoci které jsem vymyla žlab, který vykazoval známky života na svém povrchu a napajedlo. Byla jsem se svojí prací nadmíru spokojená, byl to takový chlívek a teď by se to mohlo ucházet o cenu boxu roku. Zašla jsem ještě do krmírny, kde jsem si našla Sunnyho krmnou dávku a začala připravovat směs. Když jsem to měla hotové, omyla jsem všechny pomůcky, které jsem využívala a hotový výtvor v kbelíku odnesla do stájí, kde jsem ho položila na zem. Otevřela jsem box a vklouzla dovnitř, opět jsem vzala kbelík do rukou a celý jeho obsah nasypala do žlabu. Kbelík jsem pak uklidila a zašla si do sedlovny pro vodítku a ohlávku mého broučka.
Když jsem vycházela, akorát jsem potkala slečnu o něco starší, než já. „Ahoj, ty si tu nejspíše nová studentka že?“zeptala se a já se trochu zarazila. Na venek jsem však nedala nic znát. „Studentka? Máš pravdu, jsem tu nová, i když nevím zda studentka, jsem Annie,“představila jsem se s úsměvem. Nejprve jsem k ní chtěla natáhnout ruku, aby si o mně neudělala špatný obrázek, ale pak mi došlo, že lidi tady v klubu si nijak nezakládají na formalitách, proto jsem to zamítla v plném rozsahu. „Jej, promiň, myslela jsem členka. Zvyk z Floresty,“ odmávla nad tím rukou. „Jsem Nell a mám na starosti Clementine, je to hnědá klisnička.“ Usmála se. „Koho si dostala na starost?“zeptala se zájmem a já hned automaticky odpověděla. „Vybrala jsem si koníka Sun Valley,“řekla jsem pyšně. „Jo, už vím, který to je. Tak ať vám to jde. Promiň, za chvíli mám trénink, takže trochu chvátám,“řekla po chvíli usilovného přemýšlení, omluvila se a odešla. „Vám taky,“houkla jsem ještě za ní, ale pochybuju o tom, že to vůbec zaznamenala.
Došla jsem až k výběhům, kde se u kraje jako vždy pásl můj milovaný valášek. Byl do jídla tak zabraný, že snad ani nezaregistroval můj příchod. „Ahoj Sunčosku,“vstoupila jsem do ohrady. Valley zvedl hlavu od země a svým pohledem spočinul na mě. Přešla jsem k němu a pohladila ho po krku. „Tak co chyběla jsem ti? Promiň, bylo toho moc, neměla jsem čas sem přijít.. Ale slibuju, že ti to vynahradím,“nandala jsem mu ohlávku a připla vodítko. Vyšla jsem s ním ven a ještě pohledem zkontrolovala ohradu. Zavřená byla, koně se poklidně pásli a panovalu tu nádherné ticho. Úkol splněm. Rozešla jsem se se Sunnym rovnou do stájí a zavedla ho do jeho boxu. Hnědák se hned pustil do své ranní porce a já koneckonců taky, protože ráno nebyl čas.
Když jsem dojedla, jukla jsem na Valleyho. Stále jedl. Došla jsem si proto couravými kroky do sedlovny pro čištění, které jsem položila před jeho box a počkala až dolíže dno žlabu. Jen co se tak stalo, vklouzla jsem dovnitř a hned vzala gumové hřbílko, kterým jsem začala pěkně od krku, pak plec, hřbet, bok koně, záď a nakonec stehno. Přelezla jsem pod jeho krkem na druhou stranu a celý proces zopakovala i tady. Pak jsem vzala kartáč. No, prostě skvělý způsob, jak dostat prach z koně na sebe. Oklepala jsem se a vzala hřebínek, kterým jsem začala Sunnymu rozčesávat hřívu a ocas. Poté jsem vzala do ruky kopyťák sehla se k jeho pravé přední noze, po které jsem sjela a zvedla mu jí a následně vyčistila. Takto jsem to udělala u všech čtyř kopyt. Nyní byly na řadě houby. Tou první jsem mu otřela zelené sliny od trávy a odstranila ospalky, druhou jsem použila na podocasí a třetí na genitálie.
Když už se můj koník krásně lesknul, uklidila jsem čistící sadu zpátky do sedlovny a místo toho vzala sedlo a uzdečku. Jen co jsem vešla zpátky do boxu, vrhla jsem se na sedlo. Položila jsem na Valleyho hřbet nejprve podsedlovku, pak gelovku a následně sedlo. Podsedlovou dečku i gelovku jsem zarazila do přední rosochy a celé to posunula dopředu. Natáhla jsem se pro podbřišník a zapnula ho, ale ne na moc dírek, stejně budu dotahovat. Poté jsem se vrhla na uzdečku. Sundala jsem mu ohlávku, odepla podhrdelník a jednou rukou chytla jeho hlavu. Otěže jsem mu přehodila přes hlavu, dala mu do pusy udidlo, nátylník jsem přendala přes uši a zapla podhrdelník zhruba tak, aby se do volného místa vešla pěst a lícnici na dva prsty. Ještě jsem mu upravila hřívu, aby ji neměl pod čelenkou. Na nic jsem nečekala, čapla otěže a vyvedla Valleyho z boxu. Dneska jsem s ním chtěla trénovat bez dohledu Jen nebo Björna ve vnitřní hale.
~ TRÉNINK ~
Odvedla jsem to svoje zlatíčko na vnitřní uvazoviště, odsedlala ho a sedlo odnesla do sedlovny. Došla jsem pak do stájí, kde jsem nechala ohlávku a vodítko. Vrátila jsem se a sundala mu uzdečku, nandala ohlávku a přivázala za vodítko. Po tomhle tréninku vypadal dost znaveně.. No není divu, trénovali jsme dvě hodiny. Ještě jsem omyla špinavé udidlo a uzdečku pak také odnesla do sedlovny. Když jsem vrátila, odvázala jsem Sunnyho a dovedla do myčky, kde jsem ho opláchla. Musím mu dopřát komfort po tak těžké práci. Pak už jsem ho odvedla do výběhu.
~ VÝBĚH ~
Měla jsem teď dost času, než budu moct se Sunnym zase něco dělat. Chápu, že je unavený, dávám mu dost zabrat. Ale ty jeho stávky se mi teda nechtějí respektovat. Šla jsem tedy splnit svou povinnost a vyšla kolem obvodu ohrad. Koně se buďto váleli na studené zemi, která aspoň trochu ochladí nebo postávali a polehávali ve stínu. Vše v pohodě. Obešla jsem to celé dvakrát. Když jsem dokončovala první kolečko, zkontrolovala jsem pohledem Valleyho. Opět se pásl. Z něj bude jednou váleček, pomyslela jsem si a usmála se.
Když jsem dokončovala i to druhé, Sunčosek už měl minimálně polovinu ztracené energie dobitou. Rozhodla jsem se proto, že ho vezmu na procházku. Bude se mnou kontaktu a je to také styl relaxace. Myslím, že pro něj jako ušitá. Připla jsem mu vodítko. Chvíli se na mě podíval ve stylu ‚Na jízdárnu mě už neodtáhneš, s tím už nepočítej‘, ale jakmile jsme se vydali druhou stranou, nadšeně zastříhal ušima.
~PROCHÁZKA~
Sunnyho jsem poté odvedla do boxu. Člověk nikdy neví.. nechci aby byl venku běhěm nějaké letní bouřky. Dala jsem mu na rozloučenou ještě mrkev, pohladila ho a šla dát vodítko a jeho ohlávku do sedlovny. Poté jsem se vydala branou ven z klubu.