Komentář, na který odpovídáte
terez & curtis: ~ POVINNÁ PÉČE 1/5 ~
Probila jsem se brzo ráno. Měla jsem štěstí, že jsou pořád prázdniny, takže jsem neměla nic na práci. Rovnou jsem si do tašky připravila věci na sebe ke koním, protože věci z Hope jsem musela vrátit, tak jsem si vzala své staré, které jsem měla doma. Taky jsem si zabalila pár mlsek a nějaké mrkve pro Curtise, které mi mamka ráno připravila. Uložila jsem to do tašky i společně s menším jídlem pro mě (i když mi bylo jasné, že budu mít hlad).
Bylo to tady, před pár dny mi přišla zpráva, že se Hope znovu obnovuje (bohužel se musel výcvik na dobu neurčitou přerušit z důvodu rekonstrukce a tak jsem musela přestat vídat Curtise). Byla jsem radostí bez sebe. Dokonce mi bylo slíbeno, že pokud se budu chtít vrátit, tak je Curtis pro mě připravený, což mi udělalo ještě větší radost, že ho uvidím. Okamžitě jsem si vzala věci na koně do tašky, nějaké pamlsky pro Crutise a pro mě pití a potom jsem běžela na autobus.
Autobus zastavil na zastávce kousek od Hope. Rychle jsem z něho vyběhla. Zastavila jsem se u brány a uslyšela jsem opět klapot kopyt jako poprvé, když jsem sem přišla. Vešla jsem do areálu a hned se zastavila a otočila jsem se na patě.
„Terez!" Uslyšela jsem za sebou a už si to ke mně běžela Aiko s úsměvem na rtech. Okamžitě mě silně objala, “Jsem ráda, že jsi to přijala a vrátila se. Vyprávěla jsem to Curtisovi, že doufám, že se vrátíš. Pořád se snažila něco mi vytáhnout z kapes nějaké pamlsky a vždycky, když jsem řekla tvé jméno tak okamžitě začala pohledem hledat, kde jsi. Je vidět, že jsi mu chyběla." Usmála se.
„Já jsem ráda, že jsem mohla vrátit. Ale musím se přiznat, že jsem dlouho nejezdila, tak asi mi bude trvat, než se zase vrátím do sedla.“ Nervózně jsem se usmála. Od té doby, co Hope se dostala do větší rekonstrukce, tak jsem v sedle neseděla.
„No nic, já letím za White Rose, protože jsem během týdne neměla čas na ni sednout, tak snad konečně dneska.“ Usmála se a odběhla pryč. Já jsem vydala přímo do klubovny, kde jsem se srazila s Jen ve dveří.
„Ahoj, Terez,“ pozdravila mě, „tak co, jak se máš? A chystáš se vrátit do sedla?“
„Ahoj, Jen,“ usmála jsem se, „ale jo jde to, a co ty? Jojo, chystám. Už se těším až zase uvidím Curtouše… Mimochodem, mohla bych dneska u tebe mít trénink? Potřebuji si zopakovat všechny základy a zase si zvyknout na to, že sedím v sedle.“ Opět jsem se nervozně usmála.
„Jasně, jenom ještě dojdu něco zkontrolovat něco a pak na tebe počkám v hale. Ale teď už budu muset jít.“ Usmála se a běžela někam pryč. I tohle mi chybělo, prostě ta dobrá nálada. Došla jsem do klubovny a slyšela jsem nějaké hlasy ze šatny. Neznala jsem je a tak jsem nervózně nakoukla do šatny, kde se bavili. „Ehm, ahoj. Jsem Terez.“ Usmála jsem se a rovnou se i představila. Obě se mi taky představili - Nell a Seola. Došla jsem ke své skřínce, kterou jsem měla odemčenou, protože jsem tam byla opět poprvé. Uniforma hezky připravená a přesně pro mě. Bylo mi hned jasné, že si bud chtít vzít, abych lépe zapadla. Rovnou jsem si vzala i pití, protože mi bylo jasné, že se budu chtít během tréninku napít, protože je opravdu vedro.
V klidu jsem si převlékla, vzala pití a mrkve a pamlsky, které jsem měla sebou. Zastavila jsem se v klubovně, kde byl vzkaz od Joh „Koním mažte pravidelně kopyta, je sucho tak pravidelně i několikrát za den! Klidně s nima i jděte na procházku do řeky, aby se namočili. – J“ Jojo, sucho bylo hrozné. Okamžitě jsem šla do sedlovny, kde jsem si vzala všechny věci – sedlo, uzdečka, čištění a vlastně to bylo vše, odnesla jsem si to na uvazoviště. Vzala jsem si ohlávku s vodítkem a v ruce jsem měla pár mlsek pro Curtise.
Došla jsem k výběhů a podívala jsem se, kde Curtis je. Moc jsem ho neviděla, tak jsem na něj zavolala jsem na něj, „
CURTISI!“ Ovšem on nikde, tak jsem pomalu jsem šla do výběhů. Rozhlédla jsem se okolo sebe, jestli ho fakt někde neuvidím. Protočila jsem oči a šla jsem ho vesele hledat po výbězích. Rozhlížela jsem se kolem sebe, abych v čas dala pozor, když by na mě běžel nějaký z jiných koní. „Curtisiii!“ Zavolala jsem na něj a pořád nic. Jenom jsem uslyšela řehtání z dálky. Mohl to být Curtis? Kdo ví, ale musela jsem znovu zavolat: „CURTISI!!“ Ale tentokrát to bylo silnější, protože se mohl někde válet nebo zrovna byla tráva přednější než já. Opět zařehtání a v dálce jsem viděla grošáka, který si to pomalým cvalem cválá ke mně. Možná to je jiný kůň, protože grošáku v Hope je hodně. A Curtis je navíc prasátko a určitě je vyválený v tom největším bordelu co to půjde a on najde. Opět to zařehtalo a tentokrát to zpomalilo do klus a pak do kroku. Byl to opravdu on – Curtis. Zastavil se u mě. „Ahoj, chlapáku! Dlouho jsme se neviděli, že.“ Uraženě zvednul hlavu. „Ale no tak, mám tady pro tebe mrkev!“ Ukázala jsem mu ji, mrkev vypadala šťavnatě, ale on dělal uraženého a nechtěl ji. „Dobře no, tak já si ji s ním sama.“ Usmála jsem se na něj a pomalu jsem si kousla do mrkve. „Mňam, ta je fakt dobrá.“ Najednou se na mě podíval, sklopil uši a pomalu svojí mlsnou držkou do mě strčil. „Najednou chceš, co? Nojo, tady máš.“ Usmála jsem se, dala u mrkev a podrbala ho na čele, on vesele chroupal mrkev. Nasadila jsem pomalu a jistě ohlávku a k ni připnula vodítko a pomalu s ním šla ven z výběhu a rovnou na uvazoviště.
Na uvazovišti jsem ho přivázala. Pohladila ho po krku a vzala první věc na čištění – gumové hřbílko a začala jsem krouživými pohyby ho čistit od krku, přes záda a břicho až po záď. To z obou stran, poté jsem vzala měkký kartáč a hezky mu uhladila jeho srst a trochu z toho dostala prach. Potom jsem vzala háček na kopyta a hezky všechny vybrala a zároveň zkontrolovala i podkovy jestli pevně drží. Dobrý, všechno vypadalo skvěle. „Neboj, dneska to bude krátký trénink. A jelikož je vedro, tak půjdeme i do myčky a hezky ti ochladím nohy a možná i zbytek těla, ale to ještě uvidím.“ Usmála jsem se, pohladila ho po krku. Uklidila jsem všechno čištění, které jsem vytáhla a potom jsem si na hlavu vzala helmu, aby na ni pak nezapomněla. Vzala jsem podsedlovou dečku a dala ji na záda Curtise, pak jsem na to položila sedlo a podbřišník jsem zapla na první dírku. Poté jsem vzala uzdečku a nasadila ji, když si Curtis přežvýknul, tak jsem zapnula nánosník, podbradní řemínek jsem nechala rozepnutý, aby si v klidu mohl přežvykovat. Došla jsem před stáj, kde jsem dotáhla Curtise na druhou dírku. Potom jsem se vydala směrem do haly.
~ TRÉNINK S TRENÉREM ~
Zastavila jsem se před stájí, kde byl žlab s vodou pro koně, nechala jsem na Curtisovi, jestli se bude chtít nebo ne napít vody. Měl velkou žízeň, protože pil celkem dlouho. Pak se podíval na mě a strčila do mě, abych pochopila, že chce už jít. Dovedla jsem ho na uvazoviště, okamžitě jsem mu začala sundávat uzdečku, otřepal hlavou a já mu nasadila ohlávku, potom jsem mu z krku stáhla otěže. Celou uzdečku jsem pověsila na háček. Pak jsem sundala sedlo a položila na držák, přes to jsem přehodila podsedlovku, aby proschla. Pak jsem si vzala háček a vybrala jsem mu ještě kopyta. Poté jsme se společně vydali do myčky, kde jsem mu opláchla pořádně kopyta a celé nožky, aby se mi hezky zchladili. Vypadalo to, že velice spokojený a líbí se mu to dokonce. Potom jsem ho odvedla ještě na chvíli do výběhu, aby si užil sluníčka a trávy a chvíli ještě byl s kamarády.
Došla jsem na uvazoviště a snažila jsem se pobrat všechny a odnést je do sedlovny. Vzala jsem ještě uzdečku a šla opláchnout udidlo, aby ho měl Curtis čisté. Poslední věc, která zbila, byla vykydat. Vzala jsem kolečko, lopatu, vidle a koště. Nejdřív jsem šla na uvazoviště, kde jsem zametla a vyhodila to do kolečka. Potom jsem šla k boxu Curtise a hezky jsem vyházela všechny bobky a potom i mokrou podestýlku do kolečka. Všechno jsem vyvezla na hnůj a potom jsem šla pro novou podestýlku a navozila jsem do boxu, kde jsem to rozprostřela. Když i tahle poslední věc byla hotová, tak jsem to uklidila, ale došlo mi, že mi ještě chybí večeře a snídaně pro Curtise. Šla jsem tedy do krmírny a pomalu připravila jídlo pro Curtise. Když i to bylo hotové, tak jsem konečně mohla jít se převlíknout a jet domu.