Komentář, na který odpovídáte
terez a curtis: ~ 5/6 POVINNÁ PÉČE ~
Probudila jsem se okolo deváté ráno. Byl víkend, takže to znamenalo to, že mám před sebou dva dny volna, které mohu promarnit se svým zlatíčkem a prasátkem zároveň – Curtisem. Nasnídala jsem se rychle, vzala si do tašky pár věcí a potom letěla na autobus, abych byla v Hope co nejdříve. Když konečně dorazila autobus a mě čekalo jen pár zastávek, než budu u Hope, tak jsem si jen v mysli představovala, co nás dneska čeká. Rozhodně dneska zkusíme si zajezdit bez dozoru a zkoušet si, aspoň v kroku a v klusu nějaké ty jízdárenské cviky a přechody. Uvidím, jak mě bude dneska poslouchat, když nás nebude hlídat Jen nebo Johann.
Vystoupila jsem na zastávce a šla svižnějším krokem přímo do Hope, kde to teprve ožívalo životem. Jako první jsem šla do šatny, kde jsem se převlékla. Rozhodla jsem se, že než půjdu pro Curtise a půjdeme do haly, tak mu vykydám box, abych to nemusela dělat později. Došla jsem si tedy rpo kolečko a lopatu, protože dneska byl přesně den, kdy jsem chtěla vykydat celý box, aby Curtis měl opět čistou podestýlku a to komplet. Takže jsem potupně z boxu odvážela postupně kolečka plná špinavé podestýlky a pak jsem si i na tom samém přivážela do boxu Curtise čistou podestýlku. Podestýlku u vrat do boxu jsem smetla dál, aby ji Curtis hned nerozťapkal směrem ven a ještě před boxem zametla, aby to bylo komplet čisté. Doplnila jsem seno, umyla pítko a žlab na žrádlo. Všechny věci jsem pak odnesla a uklidila, tam kde byla před tím. Doběhla jsem do sedlovny pro věci na ježdění (sedlo, uzdečka, bandáže, čištění) a odnesla si je na uvazoviště a poté ještě pro ohlávku s vodítkem a šla si pro Curtise do výběhu.
Klasicky jsem na něj zavolala – „Curtisi! 
“ A on byl zas špinavý jako prase a opět si žral s chutí trávu na zakázané straně. Jenom jsem se nad ním usmála. Došla jsem k němu, dala menší mlsku, nasadila jsem mu ohlávku, připnula k ni vodítko a mohlo se jít zpět do stájí, přesněji na uvazoviště. „Vím, že tu jsem dneska brzo než kdy před tím, ale je víkend a strávit ho celý doma by mě taky nebavilo.“ řekla jsem mu, když jsem ho zrovna uvazovala; a k tomu se i usmála. Otevřela jsem box na čištění a začala jsem čistit, protože to byla potřeba jak kvůli sedlu, ale taktéž protože mít tak zapraseného koně není zrovna hezký. Chápu, že jemu je příjemná ta lázeň, ale kdo to má pak z něho každý den dostat dolů? No, samozřejmě, že já. „Dneska nebudeme pod dohledem Jen nebo Johann, tak doufám, že budeš stejně skvělý jako, když nás hlídala jedna z nich a taky dneska půjdeme na procházku. To by mohlo být hezké a hlavně to opět ucelí náš vztah.“ Usmála jsem se nad tím, jak jsem mu vyprávěla náš dnešní plán; u toho jsem ho samozřejmě čistila a on mě i poslouchal nebo se aspoň tak tvářil a zároveň se i uvolňoval. Za delší chvíli byl zcela čistý. No, zcela by se dalo tedy polemizovat, ale neměl na sobě bahno a jiný bordel a to, že měl na sobě fleky bylo pro mě vedlejší, důležité bylo to, že byl odbahněn. Vzala jsem bandáže a začala postupně je namotávat na jeho nožky, pak jsem si nasadila helmu; vzala jsem podsedlovku a položila je na jeho záda, pak gelovka/beránek a nakonec sedlo, u kterého jsem podbřišník zapnula a první dírku zápinek odspoda. Pak jsem vzala uzdečku, přehodila jsem nejprve otěže přes jeho krk, pak sundala ohlávku – kterou jsem pověsila na háček, kde před tím vysela uzdečka; a překvapivě nasadila zbytek uzdečky, zapnula podhrdelní, nánosník a podbradní jsem zapnula velice volně, aby si Curtis mohl ještě teď, než dojdeme na jízdárnu, přežvýknout.
~ TRÉNINK/JÍZDA BEZ TRENÉRA ~
Po tréninku jsem opět došla na uvazoviště. Curtis mě opět volný podbradník, aby mohl v klidu si přežvykovat, sedlo také povolené a nánosník taktéž. Sundala jsem nejprve uzdečku a nasadila ohlávku. Sundala sedlo, které jsem položila na držák, na samotné jsem jsem položila beránka/gelovku a přes to ještě podsedlovku, která sice nebyla mokrá, ale i tak si zasloužila proschnout a spíš to byl můj zvyk. Odmotala jsem bandáž a volně je přehodila přes sedlo, aby taktéž proschly. Vzala jsem nějaké to čištění a trochu ho očistila, aby si Curtis cítil v mé péči co nejlépe a uvolněně. U toho jsem přemýšlela, jestli mám odnést věci do sedlovny nebo je tam nechat. Ale tady by asi nikdo nekradl, ne. Takže jsem ty věci uklidila na stranu. Ještě jsem si zkontrolovala, jestli mi po té jízdě nevypadnul mobil z kapsičky na rajtkách a ještě z boxu na čištění, kde jsem měla schované pytlík s mlskami pro Curtouše, vzala pár mlsek na cestu, protože jak bylo jeho zvykem rád zkoušel jestli něco mi nevypadne z ruky a on by to mohl sežrat. A mohli jsme vyrazit na procházku, zatím sice po areálu, ale i tak to byla procházka.
~ PROCHÁZKA POVINNÁ ~
Po procházce jsem rovnou zamířila s Curtisem směrem výběhy, ještě než jsem ho pustila, tak dostal poslední mlsku. Vlezli jsme do výběhu, sundala jsem mu ohlávku, pohladila po hlavě, protože očividně nechtěl ode mě odejít, ale po pohlazení se otočila a uvolněným krokem zmizel za stádem nebo za trávou, kdo ví 
.
Přišla jsem na uvazoviště a postupně jsem odnášela věci do sedlovny. Došla jsem si ještě pro lopatu a koště a uvazoviště po nás zametla a bordel odnesla na hnůj. Rovnou jsem cestou uklidila na své místo, kde to bylo před tím. Zašla jsem si do krmírny a připravila rovnou snídani a večeři pro Curtouše. Večeři jsem odnesla k němu do čistého žlabu. „Doufám, že tohle ocení.“ Řekla jsem si nahlas, když jsem viděla jak jeho box ‚září‘ čistotou. Pak jsem ještě něco udělala a v pozdních poledních hodinách jsem odešla domů.