Komentář, na který odpovídáte
nell a clementine: PÉČE DO DOVEDNOSTÍ 1/6 (snad je správně 
)
„Hepčííí,“ hlasitě si kýchnu a tím se probudím. Rozespale zamžourám na mobil, který ukazuje 7:30. No, už bych mohla vylézt, Clemča bude mít určitě hlad. Vyhrabu se a poslepu se dohrabu do koupelny, kde se proměním na člověka. Zastelu si postel, převleču se rovnou do jezdeckého a sbalím si bágl. Už se chystám zamknout, když si vzpomenu, že jsem zapomněla mobil. Jako na zavolanou uslyším melodií z Game of Thrones. Hrábnu tedy po mobilu a příjmu hovor. Mamka.
„Ahoj, jo, zrovna se chystám do klubu. Ne, neboj, vše je v pohodě.“ Odmlčím se a zasměju se, ach ta mamka.
„Jo, kobylka se jmenuje Clementine, jo, přesně z té skladby. Ano, ano,“ převrátím oči.
„Na závody je ještě brzo, teprve se seznamujeme, ale když něco bude tak určitě ti dám vědět. Jistě, domluvím se s Johannou, kdy by jsi mohla přijet. Promiň, už musím, odjíždí mi autobus, měj se,“. Típnu mobil. Ach jo, ta mamka. Pěšky je to nebezpečné, jojo Už definitivně zamknu a výjdu z ubytovny. Cestou si sním sendvič. Rychlou chůzí jsem tam ani né za dvacet minut. Zajdu ke stájím a hned jdu ke svoji kobylce. „Ahoj Clementine, jak se máš?“ pozdravím klisničku a pohladím ji po nose. Ta se na mě kouká stylem **Já mám hlad a ty se ptáš jak se mám?** „No jo, už ti jdu dát, vydrž,“ usměju se a mířím si to ke krmírně. Vezmu si jeden z erárních kyblíků a nasypu do něj požadovanou krmnou dávku, kterou si pro jistotu přečtu na nástěnce Hm, budu muset koupit vlastní kbelík. Ten starý už dosloužil, snad v obchůdku budou mít. Zamíchám měchačkou směs a šmaruju si to k boxu.
„Papání,“ ohlásím celkem zbytečně, neboť kobča už nervózně přešlapuje, vedle v boxe se dožaduje pozornosti koník zbarvení palomino, podle štítku se jmenuje Jimmy a u něj stojí jméno Becky. Aha, tak další nová členka. Konečně tu nejsem jediná. Snad si budeme rozumět.
Otevřu box a Clementine se hned hrne ven, tedy spíše po kbelíku.
„Ale, ale, takle ne! Ustup!“ řeknu hlasový povel, hned na to kobča vrhne pohled **co mi bráníš v jídlu?** „Ustup,“ povím znova a zatlačím na plece. Kobča sice neochotně ale nakonec ustoupí.
„Táák je ššššíkovná,“ pochválím ji a protáhnu hlavně sykavky. Vyklopím ji jídlo do žlabu a nechám ji baštit. Výjdu z boxu, vymyju kyblík, který odložím na místo a jdu se poohlédnout po trenérce. Ve stájí ji tedy nevidím, výjdu tedy směrem k výběhům.
„Ahoj Nell,“ pozdraví mě Jennifer s úsměvem.
„Ahoj,“ odvětím a hned se optám, zda bych nemohla přijít na trénink.
„Bohužel dneska to nejde, musím pomoc Aiko s obchůdkem.“ Odpoví, ale hned dodá. „Ale zkus se domluvit támhle s Bjornem,“ Ukáže směrem k vzdálenějšímu výběhu, kde je onen trenér.
„Dobře, zkusím to,“ usměji se a rozejdu se podél výběhu.
„Ahoj, jsi tu nová?“ Pozdraví mě muž, asi tak ve středním věku.
„No, relativně ještě ano,“ usměji se a zopakuji mu totéž co Jennifer.
„Ano, to by šlo, stihneš být do hodiny připravená?“ optá se a pozvedne obočí, jako by čekal že prohlásím že za hodinu se to nedá stihnout.
„Jasně, není problém,“ usměju se. Pokud ho překvapím, nedává to na sobě znát.
„Jinak jsem Bjorn a tvé jméno?“
Představím se tedy a podáme si ruce. „Tak za hodinu v hale a buď přesná!“ Dodá ještě s důrazem. Kývnu a odpeláším do stájí. No, tak mám co dělat. Asi se dověděl, že už nějaké zkušenosti mám a že nejsem tak neohrabaná jako někdo kdo zkušenosti nemá vůbec.
„Tak holka, dnes si dáme trénink, ano?“ Oznámím a vezmu si čištění. Začnu hřeblem a krouživými pohyby jezdím po srsti. Potom si vezmu hřebínek a rozčešu zacuchanou hřívu a vyberu stébla slámy. Totéž udělám s ocasem. Pak příjde na řadu čištění nozder. U toho Clemča zvedá hlavu co jen může. „Ale, ale, buď hodná,“ využiju toho že se na mě soustředí a vyčistím nozdry. Pak přejdu k zadku a ten taky objedu. Nakonec vyčistím kopyta, ty naštěstí zvedá bez odporu.
„No vidíš, krasavice. Tak, jdem sedlat jo?“ Nevím proč mám potřebu vše komentovat, spousta lidí si myslí, že je zbytečné koni říkat věci. Stejně tomu nerozumí. Ale já vím, že to tak není. Kůň potřebuje vědět a slyšet co se kolem něj děje, a ne jen poslouchat povely. Odepnu Clemči stájovou ohlávku, přichytnu si hlavu, zatlačím na koutek huby a vsunu dovnitř udidlo. Zapnu podrhdelník a nátylník, upravím kštici a jdu k sedlu. Naskládám si na ruku postupně, jak to budu dávat na koně. To jest dečku, gelovku, sedlo. Vše zvednu do výše a položím to na Clementine, pak s tím sjedu trochu níž. Zapnu podbřišník, zkontroluju, zda vše sedí tam kde má a vyvedu Clementine s mlasknutím z boxu.
TRÉNINK S TRENÉREM
Po tréninku se vracím z kobčou do boxu. Sundám ji sedlo a uzdu, kterou uklidím do sedlovny. Vezmu si stěrku na pot a setřu jej ze srsti. Vyhřebelcuju ji, abych promasírovala svaly a vyčistím ji kopyta. Nakonec ji odvedu do výběhu, aby se protáhla a odpočinula si.
VÝBĚH
Po odvedení kobylky do výběhu, přijde na řadu její box. Dojdu si pro kolečko a vidle s lopatou, které jsou opřeny o stěnu stáje. Přijedu s kolečkem k boxu a nakouknu dovnitř. Moc tam toho není, takže vyhážu jen místa, kde jsou hromádky a počůraná sláma. Všechen marast pak vhodím na kolečko a pak s tím jedu na nedaleké hnojiště, kde vyklopím hromádku. Ještě si vezmu vidle a pěkně to uhrabu, ať se tam může dát další vrstva. Cestou si vezmu balík slámy a jedu s tím k boxu. Rozdělám balík a rozhážu to do prázdných míst. Ještě to rovnoměrně rozprostřu a mám hotovo. Nakonec ještě kobylce vymyju žlab a přidám seno do síťky. Potom zkontroluju hodinky a jdu na brigádu. Povinné jsou dvě za týden.
BRIGÁDA
Po skončení brigády je už dost pozdě, rozhodnu se tedy zajít pro kobylku do výběhu. Uvidím, zda dnes ke mně příjde nebo nikoliv.
„Clemííí!“ Zavolám, ta zvedne hlavu, ale nejde ke mně. Hm, co naplat. Otevřu výběh, který za sebou zavřu a jdu ke kobylce. „Tak, jdeme domů, ano?“ Připnu jí vodítko a odvedu ji z výběhu do boxu. Tam ji vyčistím, zkontroluji kopyta a pohladím ji.
„Tak zase zítra krásko moje,“ Usměji se, nasypu ji ještě do žlabu večeři, umyju kbelík a jdu směr ubytovna.